Ahi! Amours
Die Klage
Meng Lëiv
Merseburger Zaubersprüche
Palästinalied
Viator



Ahi! Amours

Ahi! Amours, con dure departie
me convendra faire pour le meillour
ki onques fust amee ne servie!
Deus me ramaint a li par sa doucour
si voirement que m´en part a dolour.

Las! Qu´ai je dit?
Ja ne m´en part je mie ains va
mes cors servir nostre seignour,
mes cuers remaint del tout en sa baille.

Ó! Lásko

O! Lásko, jak těžké je,
když musím opustit nejhezčí dámu,
které jsem sloužil.
Bože, ve své laskavosti,
navrať mi ji zpátky.

Běda! Co k tomu říci?
Neopustím tě, jen mé tělo
odejde pryč, aby sloužilo našemu Pánu,
však mé srdce zůstane navždy při tobě.



Die Klage

(Richard Lví Srdce v době zajetí vévodou Habsburským)

Ja nus hons ne dira se raison
adroitement, se dolantement non,
mes par confort puet il fere chancon,
moult ai amis, mes povre sont li
don, home en avront, se por ma
reacon sui ces deus yvres pris.

Obscuratus est sol.
Obscuratur est aer.
Salva me ab ore dragonis.

Nářek



Bídný zajatec nechválí svůj stav,
ani pro něj nepláče,
může však skládat písně, aby se utěšil,
měl jsem mnoho přátel, však jejich přátelství nebylo
poctivé, přesto hanba, že jsem musel zůstat zde
v zajetí, protože za mne nezaplatili výkupné.

Potemnělé je slunce.
Potemnélý je vzduch.
Vysvoboď mne z té díry dračí.



Meng Lëiv

(starosaská píseň z 10. století)

Ta enfâcht en
bas hiër mer aberkaunt feër
ech begiëren dech
ech wall dech
ech driemen von dirr
deng ruit leppen
ech wall se schmâcken
deng zang sol meng mell fallen
ech dreinken mat gier det liëven oos dirr
meng lëiv

Kamm sau int mat mir
brach mech uch meng harz
betör mech mat dengiem
köslichen gerach
loss mech guny deef an der sen
gulden ongjel
druhm der lost
meng göttin
meng lëiv
ech bieden dech un

Ta bast meng lieven
ses huinch die iver mech fesst
hokt â si wees uch wiich
meng lëiv
meng lëiv

Má lásko



Rozdmýcháváš ve mně
dosud neznámý oheň,
dychtím po tobě,
chci tě,
sním o tobě,
tvé rudé rty
chci ochutnat,
tvůj jazyk má ústa naplní,
piji s lačností z tebe život,
má lásko.

Snad půjdeš jednou se mnou,
rozbij mne i mé srdce,
omam mne svou
lahodnou vůní.
Vpusť mne docela hluboko do sebe,
zlatý anděli,
oddej se slasti,
má bohyně,
má lásko,
zbožňuji tě.

Tys můj život.
Sladký med ten nade mnou plyne,
tak bílý a měkký jako smetana,
má lásko,
má lásko.



Merseburger Zaubersprüche

(10. století)

1. Spruch

eiris sazun idisi sazun her duoder
suma hapt heptidun suma heri lezidun
suma clubodun umbi cuoniouuidi
insprinc haptbandun inuar uigandun

2. Spruch

phol ende uuodan uuorun zi holza
du uuart demo balderes uolon sin uuoz birenkit
thu biguol en sinthgunt sunna era suister
thu biguol en friia uolla era suister
thu biguol en uuodan so he uuola conda
sose benrenki
sose bluotrenki
sose lidirenki
ben zi bena
bluot zi bluoda
lid zi geliden
sose gelimida sin

Zaklínadlo z Merseburger





kdysi se Idisi posadil, seděl všude kolem.
někteří zajali nepřátele, někteří zastavili vojsko,
někteří osvobodili své přátele:
uvolněte se z pout, utečte nepřátelům !



Vol a Wodan jeli do lesa,
pak si balderovo hříbě zlomilo nohu,
zde zapřísahám tě, Sinthgunte, sestro Sunny,
zde zapřísahám tě, Fríjo, sestro Volla,
zde zapřísahám tě, Wodane, ve tvé dobrotě:
jako celá kost,
jako celá krev,
jako celý úd:
kost ku kosti,
krev ke krvi,
úd k údu,
jako by byl přilepen!



Palästinalied

(Walther von der Vogelweide)

Nu alerst lebe ich mir werde,
Sit min sündich ouge sicht.
Daz reine lant und ouch die erde
Den man vil der eren giht.
Mirst geschehen des ich ie bat:
Ich bin komen an die stat,
Da got mennischlichen trat.

Schoniu lant rich unde here,
Swaz ich noch han gesehen.
So bist duz ir aller ere.
Waz ist wunders hie geschehen!
Daz ein magt ein kint gebar,
Here über aller engelschar.
Was daz niht ein wunder gar ?

Hie liez er sich reine toufen,
Daz der mensche reine si;
Do liez er sich herre verkoufen,
Daz wir eigen wurden fri,
Anders waeren wir verlorn:
Wol dir, sper kriuz unde dorn!
We dir, heiden, deist dir zorn !

Do er sich wolte übr uns erbarmen,
Hie leit er den grimmen tot,
Er vil riche durch uns armen,
Daz wir komen uz der not.
Daz in do des niht verdroz,
Dast ein wunder alze groz,
Aller wunder übergnoz.

Hinnen fuor der sun zer helle
Von dem grabe, da er inne lac;
Des waz ie der vater geselle
Und der geist, den niemen mac
Sünder gscheinen: est al ein,
Sleht und ebener danne ein zein,
Als er Abrahame erschein.

Do er den tievel do geschande,
Daz nie keiser baz gestreit
Do fuor er her wider ze lande:
Do huob sich der juden leit,
Daz er herre ir huote brach,
Und man in sit lebendic sach,
Den ir hant sluoc unde stach.

Dar nach was er in dem lande
Vierzic tage: do fuor er dar
Dannen in sin vater sande:
Sinen geist, der uns bewar,
Den sant er hin wider zehant.
Heilic ist daz selbe lant,
Sin name ist vor gote erkant.

In diz lant hat er gesprochen
Einen angeslichen tac,
Da diu witwe wirt gerochen
Und der weise klagen mac
Und der arme den gewalt
Und der wirt an ime gestalt:
Wol im dort, der hie vergalt!

Kristen, juden unde heiden
jehent daz diz ir erbe si.
got sol uns ze rehte bescheiden
durch die sine namen dri.
Al diu welt diu stritet her:
wir sin an der rehten ger,
reht ist daz er uns gewer.

Píseň o zemi Palestinské



Nyní konečně dostává můj život smysl,
tu mé hříšné oči spatřily
svatou zemi a taky tu půdu,
již člověk v úctě chová.
Dočkal jsem se toho, oč jsem vždy prosil:
já přišel do toho města,
kde bůh jako člověk chodil mezi námi.

Krásná země, bohatá a hrdá,
něco takového jsem co živ nespatřil.
Tys ctnost sama.
Jaký div se zde udál!
Porodila panna dítko,
Pána nade všemi sbory andělskými.
Což to není zázrak ?

Zde on čistě křtil:
činil lidi čistými;
pak dal nám Pán vykoupení,
abychom my byli volní,
jinak bychom byli ztraceni:
Dík kopí, kříži a trnům!
Běda vám, pohané, jenž nad tím se vztekáte !

Pak chtěl se nad námi slitovat,
zde zemřel strašlivou smrtí,
On bohat námi ubohými,
co nuzní přicházíme.
(nikoliv rozmrzele).

vše překonávající zázrak.

Vnímáme velikou záři
z hrobu, v němž on ležel;
jeho otec byl vždy s ním
i Duch, které nikdo
rozdělit nemůže: jedno jsou,
hladký a rovný,
jako se on zjevil Abrahámovi.

V







Poté, co byl v zemi
čtyřicet dní:

jeho duch, on námi byl


jeho jméno nám bylo sesláno Bohem.

V této zemi, jak On předpověděl,
jednoho andělského dne,
budou vdovy...



kdo tam svůj dluh splatí, bude zde rád!

Křesťané, Židé i pohané

Bůh přisoudil nám pravdu
jeho jménem...
Celý svět zde bojuje:
my jsme v právu,
pravda je naší zbraní.



Viator

Viatores sumus quod patres
nostres margine viae sepulti sunt.

Tulák

Jsme tuláci, poněvadž i otcové
naši u krajnic cest pohřbeni jsou.


Roman von Müschwerk
15.12.2000