Píseň označovaná jako "Das Ludwigslied" pochází z 9. století. Rukopis je dnes uložen v Bibliotheque Municipale ve Valenciennes jako Codex 150. U takto starých textů prakticky nikdy neznáme ani přibližný letopočet vzniku, natož autora. Tato píseň je velkou výjimkou. Oslavuje vítězství franckého krále Ludvíka III., vnuka Karla Holého, u Saucourtu nad Normany, kteří se vylodili v Severní Francii. Z kronik bylo datum bitvy určeno na 3. srpen 881, Ludvík zemřel následujícího roku. A jelikož v textu vystupuje jako žijící osoba, musela být "Píseň o Ludvíkovi" napsána někdy v rozmezí podzim 881-jaro 882. Lze ovšem přítomnost živého Ludvíka v písni považovat za básnickou licenci - oslavu činů mrtvého krále. V tom případě by musela vzniknout nejspíš krátce po králově skonu - na konci roku 882. Ovšem z ryze lidských hledisek bylo jistě pro dávného autora výhodnější vytvořit oslavný text vzápětí po bitvě, ať už z vlastní vůle nebo na objednávku.
Čtení textu není nikterak obtížné, byť neznalé oko asi zaváhá. I když to tak nevypadá, je to němčina, má německou výslovnost, akorát autor (a po něm ještě mnoho pokolení písařů) bojoval s fonetickým zápisem. "uu"="w" (uuas, uueiz), "u"="v" a čte se "f" (Urankon), "uo"="ú" (guot, bruoder), "ph"="f" (hilph), "s" před souhláskou ="š" (sprah, spilodun, snel). Dále "uuas" (čte se "vas"), "ih" (čte se "ich" ), "Hluduig" (čte se "Ludfig"), "sprah" (čte se "šprach"), "Fronisc" (čte se "fronisk").
"Nam sina uaston: Sidh uuarth her guot man." se čte: "Nam sina faston: Sid várth her gút man."
Podle rozboru A.K.Wimmera má každý řádek dva hlavní a dva vedlejší přízvuky, přičemž mezi koncovkami obou polovin je rým, resp. souzvuk.




Einan kuning uueiz ih Heizsit her Hluduig
Ther gerno gode thionot Ih uueiz her imos lonot
Kind uuarth her faterlos Thes uuarth imo sar buoz
Holoda inan truhtin Magaczogo uuarth her sin
Gab her imo dugidi Fronisc githigini
Stuol hier in Urankon So bruche her es lango
Thaz gideilder thanne Sar mit Karlemanne
Bruoder sinemo Thia czala uuuniono
So thaz uuarth al gendiot Koron uuolda sin god
Ob her arbeidi So iung tholon mahti
Lietz her heidine man Obar seo lidan
Thiot Urankono Manon sundiono
Sume sar uerlorane Uuurdun sum erkorane
Haranskara tholata Ther er misselebeta
Ther ther thanne thiob uuas Ind er thanana ginas
Nam sina uaston Sidh uuarth her guot man
Sum uuas luginari Sum skachari
Sum fol loses Ind er gibuozta sih thes
Kuning uuas eruirrit Thaz richi al girrit
Uuas erbolgan Krist Leidhor thes ingald iz
Thoh erbarmedes got Uuisser alla thia not
Hiez her Hluduigan Tharot sar ritan
Hluduig kuning min Hilph minan liutin
Heigun sa Northman Harto biduuungan
Thanne sprah Hluduig Herro so duon ih
Dot ni rette mir iz Al thaz thu gibiudist
Tho nam her godes urlub Huob her gundfanon uf
Reit her thara in Urankon Ingagan Northmannon
Gode thancodun The sin beidodun
Qhadhun al fro min So lango beidon uuir thin
Thanne sprah luto Hluduig ther guoto
Trostet hiu gisellion Mine notstallon
Hera santa mih god Ioh mir selbo gibod
Ob hiu rat thuhti Thaz ih hier geuuhti
Mih selbon ni sparoti Uncih hiu gineriti
Nu uuillih thaz mir uolgon Alle godes holdon
Giskerit ist thiu hieruuist So lango uuili Krist
Uuili her unsa hinauarth Thero habet her giuualt
So uuer so hier in ellian Giduot godes uuillion
Quimit he gisund uz Ih gilonon imoz
Bilibit her thar inne Sinemo kunnie
Tho nam er skild indi sper Ellianlicho reit her
Uuolder uuar errahchon Sinan uuidarsahchon
Tho ni uuas iz burolang Fand her thia Northman
Gode lob sageda Her sihit thes her gereda
Ther kuning reit kuono Sang lioth frono
Ioh alle saman sungun Kyrrieleison
Sang uuas gisungan Uuig uuas bigunnan
Bluot skein in uuangon Spilodun ther Urankon
Thar uaht thegeno gelih Nichein soso Hluduig
Snel indi kuoni Thaz uuas imo gekunni
Suman thuruhskluog her Suman thuruhstah her
Her skancta cehanton Sinan fianton
Bitteres lides So uue hin hio thes libes
Gilobot si thiu godes kraft Hluduig uuarth sigihaft
Ioh allen heiligon thanc Sin uuarth ther sigikamf
Uuolar abur Hluduig Kuning uuigsalig
So garo soser hio uuas So uuar soses thurft uuas
Gihalde inan truhtin Bi sinan ergrehtin

Znám jednoho krále, jmenuje se Ludvík,
jenž slouží Bohu rád: vím, že jej odmění.
Jako dítě otce ztratil, přec obdržel ihned náhradu:
Pán sám se jej ujal a byl jeho vychovatelem.
Dal mu družinu, mužné společníky,
trůn zde ve Francích. Ať užívá jej dlouho!
O vládu se brzy podělil s Karlomanem,
svým bratrem, největším přítelem.
Byv takto obdarován, Bůh chtěl jej vyzkoušet,
zdali by on tak mlád v nebezpečenství obstáti svedl.
Poslal přes moře pohanské muže,
by Frankům hříchy připoměli.
Proto byli jedni ztraceni, jiní vyvoleni.
Tvrdý trest tam utrpěl, kdo zle žil.
Ten, kdo dříve býval zlodějem, začal se postit,
proto se zachránil: byl-li dobrým člověkem.
Ten byl podvodník, ten lupič,
ten byl zatracen, ale osvobodil se pokáním.
Král byl daleko, celou říší zmítal zmatek,
Kristus byl rozhněván: žel, musela se kát!
Bůh se smiloval, vida celou tu bídu,
přikázal Ludvíkovi rozjet se tam:
"Ludvíku, můj králi, pomoz mému lidu!
Seveřani (Normani) je tvrdě utlačují."
Tu pravil Ludvík: "Pane, tak učiním,
pokud mi v tom smrt nezabrání, vše, co žádáš."
Přijal od Boha svolení, pozvedl praporec,
vyjel do Frank proti Seveřanům.
Bohu děkovali ti, kteří jej očekávali.
Všichni volali: "Pane můj, tak dlouho na tebe čekáme."
Ale Ludvík Dobrý mocně pravil:
"Ujmu se vás, přátelé, ....
....
Bude-li to třeba, budu zde bojovat.
Mne samého neochrání, až vás budu chránit.
Nyní chci, aby mne všichni boží přívrženci následovali.
Pozemské bytí je tak dlouhé, jak chce Kristus.
Chce-li naši smrt, staniž se jeho vůle.
Kdo zde statečně boží vůli vykoná,
kdo živý boj překoná, toho odměním.
Zůstane-li ale v boji, (odměním) jeho příbuzné."
Pak vzal štít a kopí, odvážně vyjel,
chtěl si se svými nepřáteli jasně promluvit.
Po nedlouhém čase narazil na Seveřany.
....
Král jel směle,
A všichni společně zpívali: Kyrrieleison.
Píseň byla dozpívána, bitva začínala.
Krev zářila ve tvářích, ... Franky.
Válečníci bojovali, ale žádný tak, jako Ludvík:
rychle a směle se bil.
Některé rozťal, některé proklál.
Rozdával neúnavně svým nepřátelům
hořký nápoj. Tak běda navždy jejich života!
Odměněn byv boží mocí: Ludvík zvítězil.
Všem svatým dík! Jejich byl boj.
Sláva však Ludvíkovi, králi v bitvě vítěznému.
Byl tam, kde bylo jeho pomoci potřeba,
... se jej ujal ve své milosti.


literatura:

A.K.Wimmer, W.T.H. Jackson, Anthology of medieval literature 700-1500, 1998

Roman von Müschwerk
5.3.2003