Aeterne rerum conditor
Ce fut en mai
Gedeonis area
Gospodi, pomiluj ny
Inventor rutuli
O que foi passar a serra
O viridissima virga
Quant je parti de m´amie
Quis dabit capiti meo aquam


Aeterne rerum conditor

Svatý Ambrož
(asi 340-397)

Aeterne rerum conditor,
Noctem diemque qui regis,
Et temporum das tempora,
Ut alleves fastidium.

Praeco diei iam sonat,
Noctis profundae pervigil,
Nocturna lux viantibus,
A nocte noctem segregans.

Hoc excitatus Lucifer,
Solvit polum caligine
Hoc omnis errorum chorus,
Vias nocendi deserit.

Hoc nauta vires colligit
Pontique mitescunt freta
Hoc ipse petra Ecclesiae
Canente, culpam diluit.

Surgamus ergo strenue,
Gallus iacentes excitat,
Et somnolentes increpat,
Gallus negantes arguit.

Gallo canente, spes redit,
Aegris salus refunditur,
Mucro latronis conditur,
Lapsis fides revertitur.

Jesu, labantes respice,
Et nos videndo corrige;
Si respicis, lapsus cadunt,
Fletuque culpa solvitur.

Tu lux refulge sensibus,
Mentisque somnum discute:
Te nostra vox primum sonet,
Et vota solvamus tibi.

Deo patri sit gloria
Eiusque soli filio
Cum spiritu paraclito
Nunc et per omne saeculum.

Amen.

Tvůrce věčnosti


překlad: Radka Kovářová, úprava: Roman Vaverka

Tvůrce věčnosti,
jenž vládněš dnům i nocím,
a osudu dáváš osud,
kéž ulehčíš omrzelosti.

Již oznamuje hlasatel dne,
bdící za noci hluboké,
světlo noční putuje,
noc co noc se vzdaluje.

Zde pronikavý Světlonoš (jitřenka)
zbavuje oblohu temnoty.
Zde všechen zástup nejistoty
cesty noční opuští.

Zde námořník shromáždí muže
a průlivy zklidňují moře.
Zde sám "skála Církve" (tj. sv. Petr)
zpívající, viny zrušil.

Proto se rázně zdvihněme,
kohout budí ležící
a na lenivě snící se oboří,
kohout usvědčil vzpírající.

Se zpívajícím kohoutem se vrací naděje,
do nemocných se opět vlévá zdraví.
Dýka lupičů byla schována,
odpadlíci víry se vrací.

Ó Ježíši, na kolísající popatř !
A my se pod tím pohledem polepšíme.
Tak pohlížíš, upadají v pochybení,
a nářek je zproštuje viny.

Ty, světlo zař s citem,
mysl probírej ve spánku.
S tebou hlas náš ať první zní
a kéž se osvobodíme modlitbami k tobě.

Bohu Otci buď sláva
a jeho jedinému Synovi,
s Duchem ochráncem
nyní a po všechny věky.

Amen.



Ce fut en mai

(Moniot d´Arras, 13. století)

Ce fut en mai
Au douz tens gai
Que la saisons est bele,
Main me levai,
Joer m'alai
Lez une fontenele.
En un vergier
Clos d'aiglentier
Oi une viele;
La vi dancier
Un chevalier
Et une damoisele.

Cors orent gent
Et avenant
Et molt trčs bien dançoient;
En acolant
Et en baisant
Molt biau se deduisoient.
Au chief du tor,
En un destor,
Doi et doi s'en aloient;
Le jeu d'amor
Desus la flor
A lor plaisir faisoient.

J'alai avant.
Molt redoutant
Que mus d'aus ne me voie,
Maz et pensant
Et desirrant
D'avoir ausi grant joie.
Lors vi lever
Un de lor per
De si loing com j'estoie
Por apeler
Et demander
Qui sui ni que queroie.

J'alai vers aus,
Dis lor mes maus,
Que une dame amoie,
A cui loiaus
Sanz estre faus
Tot mon vivant seroie,
Por cui plus trai
Peine et esmai
Que dire ne porroie.
Et bien le sai,
Que je morrai,
S'ele ne mi ravoie.

Tot belement
Et doucement
Chascuns d'aus me ravoie.
Et dient tant
Que Dieus briement
M'envoit de celi joie
Por qui je sent
Paine et torment:
Et je lor en rendoie
Merci molt grant
Et en plorant
A Dé les comandoie.

To bylo v máji



Gedeonis area

Philippe le Chancelier
(asi 1165-1236)

Gedeonis area
celitus perfusarore,
flamma rubus ignea
radiat absque calore;
nucleus et nuclea
testa prodit lutea;
lux aurea
granum exit palea,
oleastris olea,
liquetur petra liquore.

Gedeonův dvůr




Gedeonův dvůr
je zmáčen rosou nebeskou,
křoví ohněm planoucí
nevydává žádné teplo,
plody a semena
vystupují ze špinavých slupek
jako zlaté světlo,
zrní se odděluje od plev,
olivy od olivovníků,



Gospodi, pomiluj ny

(konec 11. století nebo začátek 12. st.)

Gospodi, pomiluj ny!
Isuse, pomiluj ny!
S´bpase vˇbsego mira,
gospodi, glas´b našich´b!
Daze vˇbsěm´b v´b zemli!
Kr´blešˇb! Kr´blešˇb! Kr´blešˇb!

poznámka:
ˇb - měkký znak
´b - tvrdý znak

Hospodine, pomiluj ny

(novější transkripce)

Hospodine, pomiluj ny!
Jezu Kriste, pomiluj ny!
Ty spase všeho míra,
spasiž ny i uslyšiž,
hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, hospodine,
žizň a mír v zemi!

Krleš! Krleš! Krleš!


Poznámka: Nejstarší nám známý zápis písně "Hospodine, pomiluj ny" pochází z roku 1249 z pera jednoho z kosmových následovníků. Text písně zřetelně ukazuje na staroslověnský vliv a proto se soudí, že píseň vznikla buď na konci 11.století nebo na začátku století následujícího.



Inventor rutuli

Prudentius
(348-?)

Inventor rutuli, dux bone, luminis,
qui certis vicibus tempora dividis,
merso sole chaos ingruit horridum.
lucen redde tuis, Christe, fidelibus.
tu lux vera oculis, lux quoque sensibus,
intus tu speculum, tu speculum foris;
lumen quod famulans offero, suscipe,
tinctum pacifici chrismatis unguine,
per Christum genitum, summe Pater, tuum,
in quo visibilis stat tibi gloria
spirat de patrio corde Paraclitum.

Stvořiteli




Stvořiteli světla, kníže dobrý,
jenž přiděluješ čas na jeho správné místo,
slunce zapadá a strašlivá temnota na nás padá.
obnov světlo, Kriste, pro své věrné.
jsi pravé světlo pro naše oči, pravé světlo pro naše smysly,



Kristus, tvůj syn, nejvyšší Otče,
jenž ve tvé slávě vidět jest,
z otcova srdce vdechuje útěchu.



O que foi passar a serra

(Cantiga de Ascarnio)

O que foi passar a serra
a non quis servir a terra
é ora, entrant´a guerra,
que faroneja?
Pois el agora tan muito erra,
maldito seja!

O que levou os dinheiros
e non troux´os cavaleiros,
é por non ir nos primeiros
que faronaja?
Pois que ven c nos prestumeiros,
maldito saja!

O que filhou gran soldada
e nunca fez cavalgada,
é por non ir a Graada
que faroneja?
Se é rue´omen ou á mesnada,
maldito saja!

O que meteu na taleiga
pouc´ aver e muita meiga,
é por non entrar na Veiga
que faroneja?
Pois chus mole é que manteiga,
meldito saja!

Kdo přešel hory

(Zpěv satirický)

Kdo přešel hory
a nechce sloužit v rovině,
a zůstal tak jediným, když vypukla válka,
chlubí se tím?
Jelikož stále velmi otálí,
ať je proklet!

Kdo vyplatil všechny své dináry
leč nezískal žádného rytíře,
a nebyl ani první v boji
chlubí se tím ?
Jelikož přitáhl k nám až se zadním vojem,
Ať je proklet!

Kdo pozvedl veliké vojsko
leč nikdy skutečné jezdectvo,
a netáhl na Granadu,
chlubí se tím?
Je-li bohatý či má družinu,
ať je proklet!

Kdo naložil své vaky

a nevstoupil do města Veigy,
chlubí se tím?
Proto je spíš tuk než máslo,
ať je proklet!



O viridissima virga

Hildegard von Bingen
(12.století)

O viridissima virga, ave,
quae in ventoso flabro
sciscitationis sanctorum prodisti.

Cum venit tempus,
quod tu floruisti ramis tuis,
ave, ave sit tibi,quia calor solis in te sudavit
sicut odor balsami.

Nam in te floruit pulcher flos,
qui odorem dedit omnibus aromatibus,
quae arida erant.
Et illa apparuerunt omnia in viriditate plena.

Unde caeli dederunt rorem super gramen,
et omnis terra laeta facta est,
quonidam viscera ipsius frumentum protulerunt,
et quoniam volucres caeli nidos in ipsa habuerunt.

Deinde facta ast asca hominibus
et gaudium magnum epulantium.

Unde, o suavis Virgo,
in te non deficit ullum gaudium.
Haec omnia Eva contempsit.
Nunc autem laus sit Altissimo.

Nejzelenější kmínku



Buď pozdraven nejzelenější kmínku,
jenž´s byl přinesen
svěžím větrem svatého hledání.

Od té doby přichází čas,
kdy rozkvetáš ve svých větvích,
zdrávas, zdrávas tobě, horké slunce tě zalévá
jako voňavý balzám.

Pro překrásné květy tvé,
které dávají vůně všech druhů,



Quant je parti de m´amie

Quant je parti de m´amie,
si li dis, qu´en desconfort
seroie toute ma vie.
Mes li amoros recort
du soulas et du deport
et de sa grant cortoisie
en tout les maus, que je port.

Mes ce me greva trop fort
quant vint a la departie,
et je dis: "A Diu, amie!"
Plourer la vi: si m´a mort.

Když jsem se rozcházel se svou přítelkyní

Když jsem se rozcházel se svou přítelkyní,
řekl jsem ji, že žil bych v nepohodě
po celý svůj život.
Ale ten, kdo miluje, získává pohodu
z potěšení a z radosti
a z její velké galantnosti,
při všem trápení, jenž já s sebou vláčím.

Leč působí mi veliký zármutek,
když nastává čas loučení,
a když ti říkám: "Sbohem, má lásko!"
Viděl jsem ji plakat a tím mne zabíjet.



Quis dabit capiti meo aquam

Quis dabit capiti meo aquam
et oculis meis fontem lacrimarum
ut plorem die ac nocte interfectos
filiospopuli mei?

Kdo přenese vodu pro mou hlavu

Kdo přinese vodu pro mou hlavu
a pramen slz pro mé oči,
bych mohl plakat dnem i nocí
pro zabité syny mého lidu?



Roman von Müschwerk
15.6.2001