V roce 1995 zveřejnili tento ojedinělý dokument David Lorenzo Boyd a Ruth Mazo Karras. Jedná se o velice vzácný doklad o tom, že ani transvestismus a homosexuální prostituce nebyly ve středověku neznámou věcí. Jak tento případ skončil, či zda byl vůbec John Rykener obželován a odsouzen, bohužel nevíme.
Na případu mě zaujala také obtížná pozice soudců. Jeden z pachatelů homosexuálního styku se bránil tvrzením, že muže v ženských šatech logicky považoval za ženu a jako s ženou s ní smluvil styk a i při něm si myslel, že souloží se ženou. Soudci mu pravděpodobně nemohli oponovat "technickými" nedostatky tohoto tvrzení, protože buď nemohli znát rozdíl mezi vaginální a anální penetrací bez lubrikantu nebo znali, ale nemohli se k tomu veřejně přiznat. Je dost dobře možné, že ženský převlek byl dobrou kličkou před zákonem, jak zajistit, aby alespoň jeden z homosexuální dvojice (v tomto případě klient) měl dobré alibi. Ostatně ceny prostitutových služeb uvedené v textu nejsou právě malé, neboť za 2 šilinky neboli 24 pencí se daly v Londýně koupit 3 lněné tuniky, 4 páry bot, menší prase nebo 13 litrů výborného vína z dovozu.




Undecimo die Decembris anno regni regis Ricardi secundi decimo octavo, ducti fuerunt hic coram Johanne Fressh maiore et aldermannis civitatis Londoniensis Johannes Britby de comitate Eboracum et Johannes Rykener, se Elianoram nominans veste muliebri detectus. Qui die dominica ultimo preterita per quosdam dicte civitatis ministros noctanter inter horas octavam et nonam super quoddam stallum in venella vocata Sopereslane inventi fuerunt iacentes, illud vitium detestabile, nephandum, et ignominiosum committentes, pro seperali examinatione coram dictis maiore et aldermannis super premissa fienda et audienda etcetera. Qui quidem Johannes Britby inde allocutus fatebatur quod ipse per vicum regium de Chepe die dominica inter horas supradictas transiens, dictum Johannem Rykener vestitu muliebri ornatum, ipsumque mulierem fore suspicantem fuerat assecutus, petens ab eo, tanquam a muliere, si cum ea libidinose agere possit. Qui ab eo argentum pro labore suo petens sibi consentiebat, invicem transeuntes ad illud complendum usque stallum predictum. Ipsi tamen tunc ibidem per ministros predictos in eorum maleficiis detestabilibus capti fuerunt, carcere vero mancipati hucusque, etcetera. Et predictus Johannes Rykener in veste muliebri hic adductus de materia predicta allocutus cognovit se fecisse in omnibus prout idem Johannes Britby superius fatebatur etcetera. Quesitum fuit ulterius a prefato Johanne Rykener quis ei docuit dictum vitium exercere et quanto tempore, in quibus locis, et cum quibus personis masculis sive feminis illud actum libidinosum et nephandum commisit. Qui in animam suam sponte iuravit et cognovit quod quaedam Anna, meretrix quondam cuiusdam famuli domini Thome Blount, primo docuit ipsum vitium detestabile modo muliebri exercere. Item dixit quod quaedam Elizabeth Brouderer prius vestivit ipsum veste muliebri; quae etiam conduxit quandam Aliciam filiam suam diversis hominibus luxuriae causa, ipsam cum eisdem hominibus in lectis eorum noctanter absque lumine reponens et eandem summo mane ab eisdem recedere fecit, monstrando eis dictum Johannem Rykener veste muliebri ornatum ipsum Alianoram nominantem, asserens ipsos cum ipsa sinistre egisse. Item dixit quod quidam Philippus, Rector de Theydon Gernon, concubuit cum eodem Johanne Rykener ut cum muliere in domo cuiusdam Elizabeth Brouderer extra Bisshoppesgate, quo tempore dictus Johannes Rykener asportavit duas togas ipsius Philippi. Et quando idem Philippus illas petiit a prefato Johanne Rykener, ipse dixit quod fuit uxor cuiusdam hominis, et si ipse illas repetere vellet faceret maritum suum versus ipsum prosequi. Item dictus Johannes Rykener fatebatur quod per quinque septimanas ante festum santi Michaelis ultimo elapsum morabatur apud Oxonium et operatus est ibidem in veste muliebri in arte de brouderer nominans ipsum Alianoram. Et ibidem in marisco tres scolares ignotos, quorum unus nominatur dominus Willielmus Foxlee, alius dominus Johannes, et tertius dominus Walterus, usi fuerunt sepius cum ipso abominabile vitium supradictum. Item fatebatur prefatus Johannes Rykener quod ipse die veneris proximo ante festum sancti Michaelis supradictum venit apud Burford in comitate Oxonium. Et ibidem fuit commorans cum quodam Johanne clerc atte Swan in officio de tapster per sex septimanas proximas sequentes, infra quod tempus duo fratres minores, quorum unus nominatur frater Michael et alius frater Johannes Barry, qui sibi dedit unum anulum aureum, et unus frater carmelitus et sex diversi homines extranei commiserunt cum illo vitium antedictum. Quorum quidem fratrum et hominum supradictorum quidam dabat dicto Johanni Rykener .xii. d, quidam .xx. d, quidam .ii. s. Item fatebatur idem Johannes Rykener quod fuit apud Bekenesfeld et ibidem idem ut vir concubuit cum quadam Johanna filia Johannis Mathew, et etiam ibidem cum ipso concubuerunt ut cum femina duo fratres minores alienigenae. Item fatebatur dictus Johannes Rykener quod post eius ultimum adventum Londoniae quidam dominus Johannes quondam capellanus ecclesiae sanctae Margaretae Patyns et alii duo capellani in venellis retro ecclesiam sanctae Katerinae iuxta turrim Londoniensem commiserunt cum illo illud vitium antedictum. Item dixit dictus Johannes Rykener quod ipse sepius concubuit cum quampluribus monialibus ut vir, et etiam concubuit modo virili cum quampluribus mulieribus, tam maritatis quam aliis, quarum numerum ignorat. Item fatebatur dictus Johannes Rykener quod quamplures presbiteri fecerunt illud vitium cum illo ut cum muliere, quorum numerum ignorat, et dixit quod citius cepit presbiteros quam alios quia plus vellent sibi dare quam alii.

Jedenáctého prosince osmnáctého roku vlády krále Richarda druhého, byli v přítomnosti starosty Johna Fresshe a starších města Londýna předvedeni John Britby z hrabství York a John Rykener nazývající sám sebe Eleonor, jenž byl městskými úředníky minulou nedělní večer mezi osmou a devátou hodinou přistižen v ženských šatech, kterak se ležíc poblíž jistého krámku v uličce zvané Soper´s Lane dopouštěli ohavné, nevyslovitelné a hanebné neřesti. Při odděleném výslechu o této události před starostou a staršími se John Britby doznal, že procházeje hlavní silnicí v Cheap v neděli mezi výše uvedenými hodinami byl obtěžován Johnem Rykenerem oblečeným jako žena a domnívaje se, že je to žena, se ho optal, jakoby byl žena, zda by s ní mohl spáchat onen chlípný čin. Požaduje peníze za tuto práci Rykener svolil a šli spolu k uvedenému krámku, aby čin vykonali, a tam byli úředníky přistiženi při těchto ohavných proviněních a zatčeni. A John Rykener předvedený sem v ženských šatech a dotazovaný na tuto věc potvrdil, že vše se událo přesně tak, jak přiznal John Britby. Rykener byl rovněž tázán, kdo ho naučil této neřesti a jak dlouho, kde a s kým, ať s mužem či s ženou, páchal onen chlípný a nevyslovitelný čin. Ochotně odpřísáhl na svou duši, že jistá Anna, kurva bývalého služebníka pana Thomase Blounta, ho jako první učila praktikovat tuto ohavnou neřest způsobem ženy. Dále uvedl, že jistá Elizabeth Broidererová ho poprvé oblékla do ženských šatů. Také kvůli chtíči přiváděla různým mužům svou dceru Alici, dávala ji těm mužům v noci do postelí bez světla a brzo ráno ji přiměla odejít a ukazovala jim uvedeného Johna Rykenera oblečeného do ženských šatů nazývajíce ho Eleonor a tvrdila, že se k ní špatně chovali. Dále řekl, že jistý Phillip, rektor v Theydon Garnon, s ním souložil jako s ženou v domě Elisabeth Broidererové za branou Bishopsgate a tehdy Rykener sebral dva kusy Phillipova oděvu, a když se jich Phillip od Rykenera domáhal, řekl mu, že je ženou jistého muže a jestliže je chce Phillip žádat nazpět, mohl by na něj jeho manžel podat žalobu. Rykener dále přiznal, že pět týdnů před minulým svátkem sv. Michala dlel v Oxfordu a tam v ženských šatech a nazývaje sám sebe jako Eleonor pracoval jako vyšívačka a tam s ním tři nic netušící studenti, z nichž jeden se jmenoval pan William Foxlee, další pan John a třetí pan Walter, často provozovali onu odpornou neřest. John Rykener dále přiznal, že v pátek před svátkem svatého Michala přišel do Burfordu v Oxfordském hrabství a dalších šest týdnů tam bydlel s jistým Johnem Clerkem ve funkci výčepního ve Swan, přičemž dva františkáni, jeden jménem bratr Michael a druhý bratr John Barry, mu dali zlatý prsten a jeden karmelitánský mnich a šest cizích lidí s ním spáchali svrchu uvedenou neřest, z nichž jeden dal Rykenerovi 12 pencí, jeden 20 pencí a jeden 2 šilinky. Rykener dále přiznal, že šel do Beaconsfieldu a tam jako muž souložil s jistou Joan, dcerou Johna Matthewa, a tam s ním také dva cizí františkáni souložili jako s ženou. John Rykener také přiznal, že po svém posledním návratu do Londýna jistý pan John, bývalý kaplan kostela sv. Markéty, a dva další kaplani s ním spáchali výše uvedenou neřest v uličkách za kostelem sv. Kateřiny u londýnského Toweru. Rykener dále řekl, že často souložil jako muž s mnoha jeptiškami a také jako muž souložil s mnoha ženami vdanými i jinými, kolik nevěděl. Rykener dále přiznal, že mnoho kněží s ním spáchalo onu neřest jako se ženou, kolik nevěděl, a uvedl, že se kněžím poddával ochotněji než jiným, protože mu dávali víc než jiní.


literatura:

D.L.Boyd, R.M.Karras, The Interrogation of of a Male Transvestite Prostitute in Fourteenth Century London, GLQ 1, 1995

Roman von Müschwerk
28.2.2010