Saské zrcadlo (Sachsenspiegel) je středověký rukopis kodifikující saské zvykové právo. Je to nejstarší a nejvýznamnější právní kniha v Německu, která se stala vzorem pro další podobné právní spisy. Jeho autorem je Eike von Repgow, který jej latinsky sepsal v letech 1224-1230 vycházeje ze saských právních obyčejů, některých říšských zákonů a rozsudků císařského soudu. Okolo roku 1230 jej na zakázku Hoyera von Falkenstein přeložil do dolnoněmčiny. Původní latinský text se nedochoval, nicméně latinské znění části věnované lennímu právu se zachovalo v Auctor vetus de beneficiis. Zato německý text se dochoval v mnoha opisech, z nichž jsem si pro svůj překlad vybral bohatě iluminovaný mss 3.1. Aug. fol. z Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel.
Okruh právního vlivu Saského zrcadla zahrnoval též česká a moravská města od severních hranic až po pražskou Malou stranu a Olomouc. Mimořádného postavení mezi nimi záhy dosáhly Litoměřice, které získaly status odvolacího soudu, neboť Jan Lucemburský zakázal odvolávat se do Magdeburku, tedy mimo hranice království. Mimo saské neboli magdeburské městské právo se u nás dále uplatňovalo právo jihoněmecké, někdy nepřesně označované jako právo norimberské, jehož kodifikaci představovalo tzv. Švábské zrcadlo (Schwabenspiegel).

Mým původním záměrem bylo ze Saského zrcadla přeložit pouze pasáže týkající se soudních soubojů, ale pak mi přišlo poněkud nešikovné, vytrhávat tuto část ze souvislostí. Navíc je to velmi zajímavé čtení a jeden z pilířů středověké společnosti ve střední Evropě. Prozatím uveřejňuji překlad prvních 44 stran (9v-31r).


Několik poznámek k překladu:

  • Slovo richter by bylo možné snadno překládat jako soudce, nicméně soudce v novodobém pojetí středověk neznal a proto zde musíme použít přesnějšího označení rychtář. Rychtář (v severních Čechách, na severní Moravě, ve Slezsku a v Lužici zvaný též schultheis (šoltys), na Moravě pak také vogt (fojt)) býval buď dosazen vlastníkem města či vesnice nebo volen svou obcí, občas se dokonce mohlo jednat o dědičnou funkci. Byl představeným městské či vesnické obce a mezi jeho povinnosti náležely rozličné správní funkce, zastupování obce, nižší soudnictví, dohled nad dodržováním platných nařízení a vybírání daní, poplatků a úroků. Ve městech měl k dispozici městskou radu složenou z konšelů, jejíž volený předseda - bürgermeister (purkmistr) v průběhu 14. století pozvolna nabývá postavení starosty, a z rychtáře se stává pouhý vrchnostenský úředník.
  • Obdobou purkmistra byl na vesnici bauermeister či burmeister, česky burmistr - což je na rozdíl od purkmistra slovo méně známé, byť se s ním asi každý z nás povinně setkal v Bezručově básni Maryčka Magdonová: "Maryčko na horách plno je dřeva. Burmistr Hochfelder potkal tě v noc ...".
  • Slovo vorspreche lze též doslovně překládat jako předřečník, ovšem příhodnějším termínem je mluvčí. Nejedná se však o obhájce, neboť úkolem mluvčího bylo pouze srozumitelně a jasně přetlumočit slova svého mandanta. Mluvčí poskytoval dvojí výhodu: 1) Mluvčí se uměl vyjadřovat podstatně lépe než běžný člověk, zvládal stylistiku, logiku apod.; 2) Za svá slova byl člověk plně odpovědný ihned po jejich vyřčení, slova svého mluvčího mohl stornovat a opravit.
  • Fronbote je biřic čili výkonný úředník pověřený administrativními úkoly, dohlížením na pořádek, vymáháním daní a v řadě měst i souzením lehčích nebo rutinních případů. Také vyřizoval posílky, předvolání, oznamoval úřední zprávy, vyhlašoval rozsudky a v malých městech měl na starost i vězení. Později se z něj stal obecní soudní sluha - büttel (dráb) nebo webel (vébl).
  • Schephinbare - muž mající právo (často dědičné) usednout v soudní lavici a tudíž nepodléhající pravomoci tohoto soudu, neboli muž, jehož lze zvolit konšelem.
  • Pfleghafte (úročníci) - příslušníci zvláštního stavu, většinou kolonisté na královských statcích, osvobození od poplatků, povinní úrokem, dědiční, avšak postrádající možnost svobodného nakládání se svým majetkem. Velikost jejich majetku byla omezena na maximálně tři lány (tzv. královský lán). Podobni dřívějším eigenleute, kteří byli sice osobně svobodní, ale právně byli neoddělitelnou součástí pozemku, na němž byli usazeni.

Dále se v textu nacházejí odborné právní termíny:

  • wergeld (vergeld) - Částka vyjadřující hodnotu člověka, která sloužila pro stanovení pokut, které musel platit, nebo naopak, pokud jej někdo zabil, kolik měla obdržet od vraha jeho rodina jako kompenzaci. Wergeld sedláka odpovídal přibližně ceně 40 krav, zatímco wergeld šlechtice byl šestkrát vyšší.
  • gewere (záruka) - Nemovitá věc, jejíž zastavení je ekvivalentem plnění, tzn. poskytuje se jako protihodnota. Náhradu může dlužník v určité lhůtě vyplatit a zastavování má tedy ráz prodeje s právem zpětné koupě.
  • gewette (vyrovnání) - Suma, kterou musel zaplatit účastník sporu rychtáři, pokud neuspěl. V tomtéž případě též platil svému protivníkovi buse (odškodnění).
  • hergewete - Původní označení pro válečnou výstroj (zbraně, zbroj, ale i koně apod.), později se tímto pojmem označuje soubor nástrojů, které muž nezbytně potřebuje pro výkon svého povolání a které se dědí jen v mužské linii.
  • gerade (zaopatření) - Základní soubor osobních věcí každého člověka (rozlišovalo se ženské a mužské gerade) jako ložní prádlo, nádobí, ošacení nebo šperky.
  • Slovo gut označuje majetek nemovitý (vhodné ekvivalenty jsou též statek či panství) se vším, co k němu náleží (lidé, zvířata, stavby apod.), eigen označuje jen konkrétní pozemky, varnde habe je movitý majetek. Sloveso irstirbit znamená "získat jako odúmrť", tzn. získat po něčí smrti na základě neexistence zákonných dědiců.

V textu je z úsporných důvodů hojně využíváno zkratek, což je ostatně pro středověké rukopisy typické. Zde je jejich přehled:

  • â, ê, î, ô, û = an, en, in, on, un, případně em  »  vormûdê (vormunden), (deme), kêphî (kemphin), âďe (andere)
  • v = u  »  zwiualt (zwivalt), kvnig (kunig), vngelucke (ungelucke), (unde)
  • ´ = er  »  ď = der, ab' = aber, richť (richter), richťe (richtere), muť (muter), siń (siner), w'liche (wertliche), h' (herren)
  • mt (mit), stirbt (stirbit), ds (des), brdere (brudere)

Saské zrcadlo je vlastně tak trochu jako komentovaný komiks - každému obrázku přísluší barevné písmeno, které se shoduje s iniciálou příslušného odstavce v textu. Nicméně v textu bývá občas zaměněná modrá se zelenou, někdy je jiniciála nevybarvená nebo zlatá sloupnutá. Proto jsem občas v transkripci změnil tak, aby odpovídala obrázku.



9v

9v

iniciála

es heiligê geistis mÿne der sterke mine sinne· Das ich recht unde unrecht der sachse bescheide· noch gotis hulden unde noch der w'lde urumen· Des enkan ich alleine nich getun· Dar ûme bitte ich czu helfe alle gute lute di rechtis gern ab keine rede begeine· Di min tûme sin uor mide· vñ da dis buch nich von en sprich das si das noch rechte bescheiden noch irme sinne so sis rechste wissen von rechte ensal nimât wisê liebe noch leide zcorn noch gift· Got is selber rech dar vme is ym rech lip Dar vme sen si sich alle vor di den gerichte von gotis halbin bevolî si· das si also richtê alse gotis zcorn vñ sin gerichte genediclich ubir si irgê musê· Got ď da is begin vñ ende aller gutê dinge ď machte alrest himel vñ erde· vnde machte den mêschin î ertriche vñ saczte en in das padis· der brach den gehorsam vns allin czu schadê· dar vme gîge wir irre alse di hertelosin schaf· wen an di czit das he vns irloste mit siñ marť· Nu abir wir bekart sin vnde vns got wiď geladî hat nu halde w'sine· e· vñ sin gebot· Das vns sine wissagî gelart habî· vñ gute geistliche lute vñ ouch cristine kunige habin gesaczt constantin vnde karle in sachsin lande noch sines rechtis nucz·

 

Láska ducha svatého posiluje mou mysl, abych právo a neprávo Sasů popsal dle boží přízně a ku prospěchu světa. Toto nesvedu vykonat sám. Proto žádám o pomoc všechny dobré lidi, kteří mají rádi právo, že pokud nenaleznete případ, který můj slabý rozum přehlédl a tato kniha o něm mlčí, abyste ho rozsoudili podle práva dle svého úsudku, jak nejlépe dovedete. Od práva by se neměl nikdo odvracet - ani láskou, ani žalem, hněvem, ani vztekem. G - Bůh sám je právo, a proto je mu právo milé. Proto by měli všichni, jímž je Bohem nařízen soud, snažit soudit tak, aby boží hněv a jeho soud nad nimi byl shovívavý. G - Bůh, jenž je počátkem a koncem všech dobrých věcí, stvořil nejprve Nebe a Zemi a na zemi člověka a usadil ho v Ráji. On však ke škodě nás všech porušil poslušnost. Proto jsme bloudili jako ovce bez pastýře, dokud nás nevysvobodil svým utrpením. N - Nyní však, když jsme se napravili a Bůh nás opět zavolal, dodržujeme jeho zákon a jeho přikázání, která nás naučili jeho proroci, a dobří duchovní a také křesťanští králové, Konstantin a Karel, se usadili v sasské zemi ku prospěchu jeho práva.

10r

10r

primi liber·

iniciála

wei swert lies got in ertriche czu beschirmene di cristenheit· dem babiste das geistliche dem keiser das werltliche· Dem babiste is ouch gesaczt czu ritene zu bescheidener zeit uf einem blankin pherde· vnde der keiser sal im den stegereif haldin das ď satil nich wanke· dis is bedutnis was deme babiste widirste· das he mit geistlichem gerichte nich betwingê mac· das is der keiser mit werltlichem rechte twinge dem babiste gehorsam czu sine· so sal di geistliche gewalt helfen dem werltlichen gerichte ab is bedarf·

 

kniha první

iniciála

Dva meče zanechal Bůh pozemské říši, aby chránily křesťanstvo: duchovní papeži, světský císaři. Papeži je přikázáno, aby v určitý čas jel na bílém koni, a císař mu má držet třmen, aby se mu nesesmeklo sedlo. Má to tento význam: Co se papeži staví na odpor tak, že to duchovním soudem nemůže pokořit, to císař světským soudem přinutí, aby bylo papeže poslušno. Stejně tak má duchovní moc pomoci světskému soudu, je-li toho potřeba.

Din iclich cristêmâ is phlichtic sint czu suchene driins î dem iare sint he zu sinê tagê kumê is in dem bischtû da he inne gesessin is· vriheit is abir drierhande· Schephinbare lute di ď bischoue sint suchin suln· Phlechaftin ď tumprobiste lantsezin ď erczpristere czu glichir wis suln si werltlich gerichte suchê· Di schepfî des greuen ding ob' achzcen wochî vndir kuniges bâne· Legit mâ abir ein ding vs vme ungerichte von deme echtin dinge ub' virzcênacht das suln si suchî bi phlichte durch das vngerichte gerichtit werde· hi mite habin si vorvâgin ir eigê kein dê richtere das is allis dingis vô im ledic is· Di phlechaftê sint ouch phlichtig des schultheizî dinc

II·

D - Každý křesťan, pokud dosáhl plnoletosti, je povinen třikrát za rok vyhledat biskupství, v němž je usedlý. Svoboda je ovšem trojí: S - Muži mající právo usednout v soudní lavici by měli vyhledat biskupy. P - Úročníci kapitulní probošty, usedlíci arcikněze. D - Stejným způsobem by měli vyhledat světský soud volení soudci hraběcího soudu do osmnácti týdnů pod královskou soudní pravomoc. Je-li však přelíčení zločinu zahajováno čtrnáct nocí po řádném termínu, jsou povinni jej vyhledat, aby byl zločin souzen. Tím, že postoupili své pozemky ve prospěch rychtáře, jsou osvobozeni od všech soudních stání. D - Úročníci jsou rovněž povinni vyhledat stání u šoltyse

10v

10v

czu suchene ubir sechswochê vô irme eigen vndir dê mus mâ wol kiseê einê vronêbotî ab ď vronebote stirbit· Di lantsezin di kein eigê habin in dê lâde di suln suchî ires gougreuê dîc ub' sechswochê· dar vnď ein iclich voit dîgin sal vñ iclich burmeisť rugê sal das geruchte· vnde mêschê blutwndî di ym ein anď hat geslain· vñ gezcogene swert uf eins andern mânes schadî vñ di czu dîge nich kumê di dar phlichtig sin zu kumene· vñ alle vngerichte das an dê lip oď an di hant get· ab is mit clage vor gerichte nicht begriffen is andirs endarf hes nicht rugen·

 

do šesti týdnů na základě svého pozemkového vlastnictví. Mezi nimi by měl být vybrán biřic, když biřic zemře. D - Usedlíci, kteří nemají v této zemi žádné pozemky, by měli vyhledat stání u svého župního purkrabího do šesti týdnů. Mezi tím by měl každý fojt jednat a každý burmistr by měl kárat hluk a krvácející zranění muže, které mu jiný způsobil, a meč tasený v úmyslu uškodit druhému, a ty, kteří se nedostaví ke stání, ačkoliv jsou povinni přijít, a každý zločin, při kterém jde o život nebo o ruku. Jinak to nesmí kárat, pakliže v této věci ještě není podána žaloba.

rigenes wissaite hi vor das sechs werlde soldê sin di w'lt bi tusent iarê ufgenumê îdeme sibindê solde si czugen· Nu is uns kûdig vô ď heiligê schrift das an adame di erste w'lt began· An noe di anďe· An abrahame di dritte· An moysi di uierde· An dauide di vûfte· An gotis geburte di sechste· In der sibindê sin wir nu sûder gewisse zal Zu ď selbî wis sint di herschilde usgeleit· dê ď kunic den erstê hat di bischoue vñ di epte vñ di eptischinnê dê anderê di leyen vurstê dê drittê· sint si ď bischoue mâ wrdê sin di vrien hern dê vierdê di schephinbare lute vñ ď vriê h'rin mâ dê vûftê· ire mâ vurbas dê sechstê· Alse di cristenheit îder sibîdê w'lt keine stetikeit enweis wi lâge si sten sulle also weis mâ ouch an deme sibindin schilde nicht ab he lenrecht oď herschilt gehabin

III·

- Origines kdysi uvedl, že bylo dáno šest věků světa počítaných po tisíci let, v sedmém by měl zaniknout. Nyní je nám známo z Písma svatého, že Adamem začal prvý svět, Noemem druhý, Abrahámem třetí, Mojžíšem čtvrtý, Davidem pátý, božím narozením šestý. Nyní se nacházíme v sedmém, aniž bychom věděli, jak dlouho potrvá. Stejným způsobem jsou uspořádány erby, z nichž první má král, biskupové, opati a abatyše druhý, světská knížata třetí, protože jsou leníky biskupů, svobodní páni čtvrtý, ti, kdož mají právo usednout v soudní lavici, a leníci svobodných pánů pátý, jejich leníci potom šestý. A - Tak jako křesťanstvo v sedmém věku světa nemá žádnou jistotu, jak dlouho bude trvat, tak také člověk na sedmém štítě neví, zda může mít lenní nebo erbovní právo.

11r

11r

muge· Di leien vurstê habî ab'dê sechstê schilt indê sibindê bracht sint si ď bischhoue mâ wurdê des er nich enwas· also der herschilt îdeme sibêdin zuget also czuget di sippe an dem sibêdê glide· Nu merket wi odir wo di sippe begîne vñ ende· Indem houpte is beczeigit man vñ wip di elich vñ echtlich zusamne kumê sin· Indes halsis glide ire kindê di an zcweivnge vô uatir vñ von mutir geborn sin· is da zcweiunge an di mugê an eime glide nicht bestê vñ tretin an ein andir glit· Nemê zcwene bruďe zwu swestirn vñ ď dritte bruď ein vrêde wip ire kinďe sint doch gliche na ir iclichir des andirn erbe zcu nemene ab si ebinburtig sî· vngezcweiť bruď kint di sten an deme glide da di schuldere vñ ď arm zusamne get· also tun di swesť kint dis is di erste sippe zcu tale di mâ zu magê rechint bruď kint vñ swestir kint· Indeme ellebogin stet di andere indeme glide der hant di dritte indeme ersten glide des mittilsten vingers di vierde î deme andirn glide di vunfte indeme drittin glide di sechste· an deme sibindî stet ein nail· vnde nich ein glit dar vme endit sich da di sippe· vnde heisin nayl mage di zcwischin deme nayle vnde deme houpte sich zcu der sippe geczien mugen an glicher stat di nemen das erbe glich der nehir sich zcu ď

 

Světská knížata však nosila šest štítů v sedmém, protože se stala leníky biskupů, což dříve nebylo. Tak jako pořadí erbů končí sedmým štítem, tak i příbuzenství končí sedmým kolenem. N - Nyní sledujte, jak nebo kde příbuzenství začíná a končí. U hlavy jsou muž a žena, kteří se manželsky a zákonně spojili. U krku jsou jejich děti, které se narodily bez polokrevnosti ze strany otce či matky. Jsou-li polokrevné, nemohou být ve stejném koleni a posunou se do dalšího. N - Vezmou-li si dva bratři dvě sestry a třetí bratr cizí ženu, jejich děti si přesto jsou rovny a každé může být dědicem jiného, pokud jsou čistokrevné. Děti pokrevního bratra jsou na kloubu, kde se rameno sbíhá s rukou. Totéž platí i pro děti sester. Toto je první stupeň příbuzenství, v němž se počítají příbuzní: děti bratrů a děti sester. I - U lokte je druhý, u zápěstí třetí, na prvním článku prostředníčku čtvrtý, na druhém článku pátý, na třetím šestý. Na sedmém je nehet a nikoliv článek. Na něm končí přímé příbuzenství. Ti příbuzní, které můžeme spočítat mezi nehtem a hlavou na stejném místě, berou dědictví rovným dílem. Ten, kdo se může počítat k bližším

11v

11v

sippe gezcien mag ď nimet das erbe zcu vor· Di sippe went an dem sybendin erbe zcu nemene· ab der babist hat irloubit wip zcu nemene in der vûftê Wen der babist enmag kein recht geseczen da he vnse lantrecht oď lenrecht mitte krenke· Vf altvilen vñ uf getwerge irstirbit noch len noch erbe· noch uf kropilkint wer denne di erben sint vñ ir nehisten mage di suln si haldin mit phlage·

 

příbuzným, bere dědictví dříve. D - Příbuzenstvo, které může brát dědictví, končí v sedmém koleni, ačkoli papež povolil, že žena bere v pátém, neboť papež nemůže posazovat žádné právo, jímž by omezoval naše zemské nebo lenní právo. V - Na slabomyslné, zakrslé, ani mrzácké děti neodumře léno ani dědictví. Potom by si je ti, kdo jsou dědici a jejich nejbližší pokrevní příbuzní, měli vzít do své péče.

Wirt ein kint geborn stum oď hâdelos oď voselos oď blint das is wol erbe zu lantrechte vñ nich zcu lenrechte· hat ab' he len enphangî· e he wurde alsus di vorlusit he da mite nicht· Vffe den missilsuchtigê man irstirbit wiď len noch erbe· hat ab' he len vor ď suche enphangen vñ wirt he sider sich he vorlusit si da mite nicht·

IIII·

W - Narodí-li se dítě němé nebo bezruké či beznohé nebo slepé, je dědicem pro zemské právo a nikoliv pro lenní právo. Obdrželo-li však léno dříve, než se tak stalo, nepříjde o něj. V - Na malomocného nepřejde jako odúmrť ani léno ani dědictví. Obdržel-li však léno dříve, než onemocněl, a onemocní později, nepřichází o něj.

Nymt ď son wip bi des uatir libe dy im ebinburtig is vñ gewint he svne bi ir vñ sťbit he da nach· e sin uať in geteilt von dê erbe di sune nemê teil in ires eldir uať erbe glich iren uettern an irs uať stat alle nemê si ab' eins mânes teil· des mag der tochť kindir nicht geschen das si gliche teil nemê di tochť indes eldiruať oď inď eldermuť erbe· Di tochť di indê huse is vnbestat di teilt nicht irre muť rade mt der tochť di usgeradt is· swas si ab' erbis anirsťbit· das mus si mt ir teiln·

N - Vezme-li si syn v době otcova života ženu, která se mu rovná rodem, a má s ní syny, a zemře dříve, než ho jeho otec určí za dědice, berou synové namísto svého otce část dědictví svého dědečka stejně jako svých strýců z otcovy strany. Všichni si ovšem berou mužskou část. Toto neplatí pro děti dcer, protože dcery berou dědictví stejně po svém dědečkovi nebo po své babičce. D - Dcera, která žije nezaopatřena v domě, není v mateřské linii se sestrou, která je vyvěněna. Co jí ale připadne jako dědictví, o to se s ní musí podělit.

12r

12r

Wip mag mt vnkuscheit ires libes ir wiplich ere krêkê ir recht vorlusit si da mite nich noch ir erbe· Der phaffe nimt glich teil ď swesť inď muť rade vñ glich teil den brudirn an eigê vñ an erbe· mâ enmag nimâde gesagê zu einê phaffê he ensi gelart vñ gewiet zu einê phaffen er in di gerade an irsturbe· So ab' di vrouwe keinê bruď enhat wê einê phaffî si nimt im glich teil in erbe als inď rade· Von des phaffê gute noch sime tode nimt mâ keine gerade wen iz is alľ erbe was vnď im irstirbt· Di vgeradete swesť di teilt nich irre muť rade mit dê phaffê ď kirche oď phrunde hat·

W - Žena může necudným životem uškodit své ženské cti, neztrácí tím však ani své právo ani své dědictví. D - Duchovní bere stejný díl jako sestra v matčině linii a stejný díl na pozemkovém vlastnictví a na dědictví jako bratři. Nikoho nelze označit za duchovního, pokud neprodělal vzdělávání a vysvěcení na kněze, aby mu gerade připadlo jako odúmrť. S - Když však žena nemá žádného jiného bratra než duchovního, bere v linii stejný díl dědictví jako on. V - Po smrti duchovního nebere žádný příbuzný gerade z jeho majetku, pokud je to veškeré dědictví, které po sobě zanechá. Nezaopatřená sestra nedělí svou matčinu linii s duchovním, jenž má kostel nebo obročí.

Mit welchê gute ď mâ sťbit das heist alľ erbe· Wer das erbe nimt ď sal di schult geldê also verre alse das erbe gewert an ď varndî habe dube noch roup noch topil is he nicht phlichtig zu geldene noch keine schult wen di ďhe wiďstatûge enphing oď burge wurdê was di schult sal ď erbe geldî ob hes geinret wirt mt zwen vñ sibîzig mânê als recht is di alle schephîbar sin oď echt geborn sin· Swas ab' ein mâ weis des endarf mâ en nich inrê mt gezuge ab ď mâ sins gezuges wil abegê vñ en schuldigt zu lâtrechte oď zu lêrechte vm sine wissêtschaft he sal bekênê vñ geldê oď loukê vñ da vor sw'Mâ sal ouch dê erbî geldî was mâ dê totî schuldg was· Der schult di ď mâ schuldg is der darf mâ en nicht inren he sal bekê

VI·

M - Veškerý majetek, který člověk zanechá po smrti, se nazývá celkovým dědictvím. W - Kdo bere dědictví, měl by uhradit dluh v takové výši, jaká vyplývá z dědictví movitého majetku. Za krádež, loupež a hazardní hru není povinen platit, ani za žádný dluh než ten, za nějž byla přijata protihodnota nebo za který byla poskytnuta záruka. Dluh by měl uhradit dědic, pokud proti němu, jak je právem, svědčilo sedmdesát dva mužů, kteří mají právo usednout v soudní lavici nebo jsou manželského původu. S - Co je však známo, to se nemusí svědectvím dosvědčovat, pokud se chce věřitel zříci svého svědectví a obvinit dlužníka podle zemského nebo lenního práva, jelikož ten o dluhu ví. Dědic by se měl k dluhu přiznat a zaplatit nebo ho popřít a potvrdit to přísahou. M - Dlužník by měl též dědici splatit, co dlužil mrtvému. D - Dluh, který muž dluží, nemusí být dosvědčován - měl by jej přiznat

12v

12v

nen oď loukê·

 

nebo popřít.

er icht borgit oď gelobit ď sal is geldê vñ was he tut das sal he stete haldê· wil hes abir loukê da nach he enphurt is im mit sime eide was uor gerichte nich geschit was he ab' vor gerichte tut des vorzugit en der sachwalde mt zwen mânê vñ der richter sal ď dritte sin·

VII·

- Kdo za něco ručí nebo něco přislíbí, ten by to měl splnit, a co slibuje, to by měl spolehlivě dodržet. Chce-li to však později popřít, může mu odejmout svou přísahu, kterou mu nedal před soudem. Ovšem co přislíbí před soudem, to dosvědčí jeho zmocněnec se dvěma muži, a rychtář by měl být třetím.

o mâ ab' eigen gibit oď sezt oď eime mâne gezugen wil an sin recht oď an sinê lip oď an sinê gesunt das ď mâ vor gerichte vorlobit habe oď im vorteilt si des mus der richter selb sibinde so getaner lute di im urteil vinden gezug sin des vronenbotî gezug stet vor zwene mâ ab man is bedarf da mâ mit siben mânê gezugê sal sine buze is och zwiualt vñ sin wrgelt nach siner geburt sint ď zcit das he zu vronêbotê gekorn wirt· Sune ab' vñ oruede di ď mâ vor gerichte tut di gezugit mâ mt dem richtere vñ mit zwê mânê geschit is ab' ane gerichte he mus is gezugê selbsibinde ď dem mâne di sune odir di oruede tet·

VIII·

- Jsou-li však prodávány nebo zastavovány pozemky nebo hodlá-li muž svědčit, pokud jde o jeho právo nebo o jeho život nebo o jeho zdraví, co muž před soudem přislíbil nebo co je mu rozsudkem nařízeno, to musí dosvědčit rychtář spolu se šesti dalšími muži, kteří mu rozsudek naleznou. Biřicovo svědectví je za dva muže, je-li toho potřeba tam, kde je zapotřebí svědčit sedmi muži. Jeho odškodnění je též dvojnásobné a vergeld podle jeho stavu v době, kdy byl zvolen biřicem. S - Smír a slib smíru, který muž vykoná před soudem, dosvědčí rychtář se dvěma muži. Udá-li se to však mimo soud, musí to ten, jemuž byl smír či slib smíru přislíben, dosvědčit spolu se šesti dalšími.

er ab' dê ândirn gelobt ein eigê zu gebene vor gerichte vñ eynir sin silbir oď sin gut dar uf gibt stirbit yenir dêne er im di gabe bestetigt wirt mâ sal das sinê erbî leistê als mâ yeme solde· als das hes yeme virgelde disselbe sal mâ och tun vm icliche varnde habe er och dê âdirn sin gut vordîgt vñ gelobit h'is im ufzulasene vor sime herin wê he das irwrbe vñ gilt is yeñ allir

IX·

- Kdo ale jinému přislíbí, že na něj před soudem převede pozemky, a druhý mu za to dá své stříbro nebo svůj majetek a pak zemře dříve, než mu bude převedení stvrzeno, měl by muž to, co bylo zaplaceno, převést na jeho dědice, pokud to bylo předem zaplaceno. Stejně tak by se mělo nakládat s každým movitým majetkem. - Kdo také jinému svůj majetek předjedná a slíbí, že mu to převede před jeho pánem, když toho dosáhl a onen to zaplatil celé

 

27r

     

13r

13r

oď ein teil· vñ sťbt yeń ď das gedîgt hat er is im geligê wirt· ień is das phlichtig zu lasene sinem lenerbî· he si im ebinbrtig oď nicht· vñ is da kein lenerbe he is iz phlichtig zu lasene sime rechtî erbî w'he si als hes yenê lasî solde· also das hes vorgelde oď he sal im wiďgebî das im dar uf gegebî was· Dis selbe sal och ein h're tun ab ein mâ gut kegî im bekostigt das hes ym lie oď ledig machî sal· vñ ab ď mâ vor ď liûge stirbt· gelobt ab' ď mâ ď das gut lasin sal· das he yeme di liûge irw'be vñ tut he das vñ kûdigt hes yeme mt gezuge das he da zu kume vñ he das enpha vñ weigirt des yeń ane rechte not stirbit ď h're oď weigirt he des sider zu lyene vñ mag hes nich irw'bin als er· he is vô im ledig des inritens· vñ nicht des uflasens ab is ień da noch irw'bin mag· Wer och dê andñ gut in sine gewer lest er hes uflase· he sal en inď gewer vorsten· di wile hes im nich ufgelasin hat wen he siñ wrschaft bedarf wirt ab' ym oď ieme, dem he das gut lasin sal di gew' gebrochñ mt rechte he sal im sin gut wiďgebn· das im dar vme gegebin was· Stirbt ab' ień ď das lasen solde· sin son is is nicht phlichtig zu lasene he enhabis selbe gelobt oď burgê da vor gesazt·

 

nebo část, a posléze ten, kdo mu to přislíbil, zemře dříve, než mu to dá v léno, je druhý povinen přenechat to jeho lennímu dědici, ať je mu roven rodem či nikoli. A pokud zde není žádný dědic léna, je povinen přenechat to jeho zákonnému dědici, ať je to kdokoli, tak jako by mu to musel přenechat, pokud to předem zaplatil, nebo by mu měl vrátit, co mu za to již bylo dáno. D - Stejně tak by měl také učinit pán, bylo-li mu zaplaceno za majetek, který by měl propůjčit nebo osvobodit, a dotyčný před aktem propůjčení zemře. Přislíbí-li však muž, jenž má majetek převést, že druhému zajistil udělení v léno, a učiní-li tak a oznámí to před svědky, a onen že na to přistupuje a přijímá, vzpírá-li se pak druhý bez zákonného důvodu, zemře-li pán nebo odepře-li udělení v léno a onen nemůže převod zajistit jako dříve, je osvobozen ze závazku rytíře, ale nikoliv ze závazku převodu majetku, pokud jej dotyčný může získat později. W - Kdo však jinému přenechává majetek ve svém gewere, dokud ho nepředá, měl by ho započítávat do gewere, pokud mu ho dosud nepřenechal, kdykoli potřebuje svou záruku. Bude-li však jemu nebo tomu, komu by měl majetek přenechat, gewere právem odňato, měl by mu vrátit jeho majetek, jenž mu byl za něj dán. S - Zemře-li však ten, který měl majetek přenechat, je jeho syn povinen tak učinit, pouze pokud to sám přislíbil nebo se za to zaručil.

Gibt der uať sime sune kleiďe vñ ros vñ phert vñ harnasch zu ď zcit als hes bedarf vñ hes nuczê mag· vñ das is ď uať och gegebî mag sťbt sint ď uať he

G - Dá-li otec svému synovi šaty a oře a koně a zbroj v čase, kdy je potřebuje a umí používat, a též když je otec může poskytnout, zemře-li otec,

 

26v

     

13v

13v

endarf des nich teiln mt sinê brudń noch sins uať h'rî wiďgebî noch des uať erbin ab he sime uaťe nich ebinbrtig is ab he is vô sime uatere vngescheiden mit sime gute·

 

nemusí se o ně dělit se svými bratry, ani je vracet pánu svého otce, ani otcovu dědici, není-li stejně urozený jako jeho otec, pokud je majetkem neoddělitelný od jeho otce.

eldt och ď uať sine kinďe in vormûdeschaft noch irre muť tode wê si sich vô im scheidê he sal in wiďlasin vñ widirgebñ alle irre muť gut is ensi im vô vngelucke vñ an sine schult gelosit Dis selbe sal das wip des uať kîdir tun sťrit ď vať vñ ein iclich mâ ď kîdir vormûde is·

XI·

- Má-li též otec své děti v poručnictví po smrti jejich matky, když pak od něj odcházejí, měl by jim postoupit a předat veškerý majetek jejich matky, tj. pokud o něj nepřišel nepřízní osudu a bez vlastní viny. D - Právě tak má učinit žena s dětmi otce, když otec zemře, a každý muž, jenž je poručníkem dětí.

o brdere ď âďe lute ir gut zusamne habê getâ si das mt irre kost oď mt irme dinste· ď vrome is ir algemeine das selbe is ď schade· was ab' ein mâ mt sime wibe nimt des teilt he mt sinê brdirn nicht Vorspilt ab' ein mâ sin gut oď vorhurt hes oď vorguftit hes mit gift oď mt kost da sine bruďe oď di ir gut mt im gemeine haben nich zuphlicht habñ den schadin den he da nimt sal sin eines sin· vñ nicht sime bruďe noch siń geuertin di ir gut mit im gemeine habn·

XII·

- Když bratři nebo jiní lidé sdílejí svůj majetek, zmnoží-li ho svými výdaji nebo prací, zisk je společný, a taktéž ztráta. Ovšem co muž vyžení, o to se se svými bratry nedělí. V - Prohraje-li však muž svůj majetek nebo ho prosmilní či promrhá za dárky nebo nákupy, což jeho bratři nebo ti, kteří s ním majetek spoluvlastní, společně neschválili, škoda, která tím vznikne, by měla být jen jeho a nikoliv škodou jeho bratrů nebo jeho druhů, kteří s ním majetek spoluvlastní.

undert ď uať oď di muť einê irê sun oď eine ire tochť vô in mt irme gute si zweien sich mit der kost oď nich wollen si noch des uať tode oď noch ď mutir ir erbeteil ansprechê· ď bruď di andirn bruďe oď di gemânete tochť anďe vnbestatte swestń si musen en di teilunge brêgê mt irme eide al das gut da si mite abegesundirt warin ab is varnde gut is sûď gerade is iz ab' anď gut das mâ bewisê

XIII·

- Pokud se syn či dcera se svým majetkem odloučí od otce či matky, lhostejno zda se stanou finančně nezávislými či nikoli, chtějí-li po smrti otce či matky požadovat dědický podíl, bratr proti ostatním bratrům či provdaná dcera proti ostatním nezaopatřeným sestrám, musí pod přísahou přivést k dělení veškerý majetek, s nímž se odloučili, je-li to movitý majetek, s výjimkou gerade. Jedná-li se však o jiný majetek, musí jej dokázat,

14r

14r

mag da mugê si nicht vor geswern habn si ab' ir erbeteilunge dar an vorlobit ď suln si enpern· si entsagê sich des uf dê heiligê vorlobê sis ab' vor gerichte· so mus mâ si des bas vorzugê den si des vnschuldig mugen w'din· Der geburmeisť is wol gezug ub' den gebur in sime gerichte an des richters stat vm sulche sache·

 

nemohou jej pouze odpřisáhnout. Pokud se však zřekli svého dědického podílu, měli by se ho vzdát, pokud tak odpřísáhli na Písmo. Zřeknou-li se ho však před soudem, musí jim to být nejprve dosvědčeno, než mohou být bez viny. D - Burmistr je dostatečným svědkem rolníkovi v jeho soudu na místě rychtáře v takové záležitosti.

Alleine ist is lenrecht das der h're nich enlie me wenne eime sone sins uať len· is ist doch nich lantrech das hes alleine behalde· he enirstat is sinê brudń noch dê das en geburt an ď teilunge Also ist is och nicht lâtrech ob ď uať den son mt sime lene vô im sundirt vñ is im zu hant uflest das hes zu vor behalde noch des uať tode vñ in dê andń lene glich teil neme sinê brudń alleine kunnê si des im nicht geweigirn zu lenrechte is ist doch nich lantrech vñ clagê si uben zu lâtrechte si twingê en da zu wol mit urteiln zu rechť teilûge·

XIIII·

A - I když podle lenního práva nemůže pán propůjčit více než jednomu synovi léno svého otce, neodpovídá však zemskému právu, aby ho držel sám, tj. vrátí svým bratrům to, co jim při dělení náleží. A - Stejně tak také neodpovídá zemskému právu, když otec vyčlení synovi jeho léno a ihned mu ho přenechá, aby si ho po smrti otce přednostně ponechal a ve zbývajícím lénu si vzal stejnou část jako jeho bratři. Když mu však nemohou odpírat podle lenního práva, tak to ovšem neodpovídá zemskému právu. A zažalují-li ho dle zemského práva, mohou ho na základě rozsudku při nutit k zákonnému dělení.

Wer dê andń sine varnde gut liet oď seczt odir zu haldene tut vme bescheit oď ane bescheit wil is im ień da nach besachen oď sin erbe noch sime tode dirre ist is nehir zu behaldene selb dritte dêne yenir ď is in gewern hat sine gezug dar an gezugin oď sin erbegut· oď hat he des gewerê schuldiget mâ den mâ vme das des he nich enhat des enket he mit siń vnschult· was mâ ab' ym bewisin mag da vor mus he entw'tin ane vnschult

XV·

W - Kdo jinému svůj movitý majetek půjčí nebo zastaví nebo dá do úschovy, ať na dobu určitou nebo neurčitou, a dotyčný mu, nebo po jeho smrti jeho dědici, to pak hodlá popřít, ten má se dvěma svědky větší nárok, než ten, který ho má ve svém gewere, pokud to dosvědčí svědectvím nebo je to jeho dědičný majetek nebo má někoho, kdo se za něj zaručí. Je-li muž žalován pro něco, co nemá, může se tomu vyhnout odkazem na svou dosavadní bezúhonnost. Co mu však lze dokázat, z toho se musí zodpovídat bez ohledu na jeho dosavadní bezúhonnost.

Niemant

XVI·

N - Nikdo

14v

14v

enmag irw'bin anď recht wê als im angeborn is· vorsinet ab' he sin recht vor gerichte· vñ sait he im zu ein anď recht des he nicht volkumê kan he vorlusit beide sundir der eigine man den man vri lezt der beheldt vrier lantsessin recht·

 

nemůže nabýt jiné právo než to, která je mu vrozené. Popře-li však před soudem své právo a dožaduje se jiného práva, které ale nemůže prokázat, přichází o obě - s výjimkou nevolníka propuštěného na svobodu, který získá právo svobodného usedlíka.

Wo das kint is vri vñ echt das behelt sins uať rech· ist ab' ď uať oď di mutir dinstwip das kint behelt sulch recht als ym angeborn ist stirbit der man ane kint sin uatir nimt sin erbe enhat he des uatir nich is nimt sin muť mit mereme rechte den sin bruď·

Vatir vñ muť swestr vñ bruď erbe nimt der son vñ nicht di tochtir· wenne ab' ein erbe vorswestirt vñ vorbrudirt alle di sich gliche na zu ď sippe gestuppin mugê di nemê glich teil dar an· is si wip oď man dise heisin di sachsê ganerbî· Doch nimt sones vñ tochť kint erbe vor uať vñ vor muť vor bruďe vñ vor swestire durch das is enget nicht us dem buseme di wile ď ebinburtige buseme da is wer dê andirn ebinburtig nich enis ď enmag sin erbe nicht genemê· Der swabe enmag ouch vô wiphalbin kein erbe genemê wêne di wip in irme geslechte alle erbelos sint gemacht durch irre vordirn missetat·

XVII·

W - Je-li dítě svobodné a manželské, podrží si právo svého otce. Je-li však otec sluha nebo matka služka, má dítě takové právo, jaké je mu vrozené. Zemře-li muž bez potomků, jeho dědictví bere jeho otec. Nemá-li otce, bere ho jeho matka větším právem než jeho bratr.

V - Dědictví otce a matky, sestry a bratra bere syn a nikoliv dcera. Pokud však bude dědictví děleno mezi vzdálenější příbuzné než sestry a bratry, všichni, kteří se mohou počítat ke stejnému stupni příbuzenstva, berou stejný díl, ať žena či muž. Tito se nazývají sasskými celkovými dědici. D - Avšak synovo a dceřino dítě bere dědictví před otcem a před matkou, před bratrem a před sestrou z toho důvodu, že nic neodchází mimo potomstvo, pokud je přímé pokrevní potomstvo k dispozici. Kdo se druhému nerovná rodem, ten nesmí brát jeho dědictví. D - Šváb též nemůže brát dědictví z ženiny strany, protože ženské pohlaví přišlo kvůli provinění svých předchůdkyň o možnost dědit.

Drierhâde recht behildê di sachsî widir kunig karles willê das swebissche rech durch ď wibe has vñ das âďe was ď mâ vor gerichte nich entut wi wissinlich das si das hes mt siń vnschult enket vñ mâ en des nich vorzugê mag· Das dritte is das das

XVIII·

D - Sasové mají proti vůli krále Karla trojí právo: švábské právo pro nepřátelství žen, a druhé, co se nedá před soud, tomu se lze, jak známo, vyhnout odkazem na svou dosavadní bezúhonnost a dotyčného nelze usvědčit. Třetí je, že

15r

15r

mâ kein vrteil so rech vor dem riche binnê sachsî envint wil is ein sachse scheidin· vñ zut he des an sine vordirn hant vñ an di meiste menie vñ wiďvichtit he das urteil selb sibinde wiď anďe sibene wo di meiste menie gesigt di habê das urteil behaldî dazu behildê si allir ir aldis rech· was wiď ď cristenheit· e· vñ wiď deme rechtin gloubin nich enwas·

se v Sasku nenalezne žádný rozsudek, jakkoli zákonný, před říšským soudem, chce-li ho Sas napadnout a odvolá na svou přední ruku a na většinové mínění a napadne rozsudek spolu se šesti svědky proti jiným sedmi. Pak to většinové mínění, které zvítězí, získá rozsudek pro sebe. K tomu si podrží veškeré své staré právo, pokud není v rozporu s křesťanstvím a s pravou vírou.

Der swabe nimt wol h'gewete vñ erbe bobin ď sibêdê sippe alse uerre so he ym' gereitê kan das ď mâ im vô sw'thalbin zu geborn si· vñ also verre alse hes gezugê mag das ein sin vorvare yenes vorvarê oď ienes vorvare sins vorvarê h'gewete geuordirt habe vor gerichte oď genumê Di swabî scheldî wol urteil vnď en selbe binnê swebischer art vñ zciê des an di eldirn swabe den musê si ab' benênen vñ an di meiste menie zu echteme dîge an di hoestin dingstat Swebisch recht enzweit nich von sechsicheme rechte wen an erbe zu nemene vñ vrteil zu scheldene·

XIX·

D - Šváb bere hergewete a dědictví do sedmého kolena příbuzenství, a sice tak daleko, kam dovede vypočítat, že muž v mužské linii je jeho příbuzný anebo tak daleko, kam může doložit, že jeho předek oněch předků nebo předkové jeho předků hergewete před soudem požadovali nebo přijali. D - Napadnou-li Švábové rozsudek mezi sebou na švábské půdě, odvolávají se při tom na staré Šváby, což ovšem musí specifikovat a na většinové mínění řádného stání jako nejvyšší instance. Švábské právo se neliší od sasského práva, s výjimkou toho, jak se bere dědictví a napadá rozsudek.

Nu virnemit was ein iclich mâ vô ritters art muge gegebî sime wibe zu morgengabe· des morgens als he mit ir zu tische gat· vor essin an erbin gelubde so mag he ir gebn einê knecht odir eine mait di binnê irê iarin si· vñ zune vñ zimmer vñ veltgenge vie· Wo ď vrouwê di stat nich enis mit deme gebiu als ir mâ sťbit binnê sechswochen noch dem drisegesten sal si mit dem gebu rumen· so das si di erde nicht enwnde· butet si ab'

XX·

N - Nyní vězte, co by měl každý muž rytířského stavu dát své ženě jako jitřní dar. Ráno, když s ní jde ke stolu, jí může před jídlem bez svolení dědiců věnovat nedospělého čeledína nebo děvečku a ohradu a chlév a dobytek na polích. W - Pokud žena nevlastní pozemek s budovou a její muž zemře, měla by během šesti týdnů po třicetinách budovu vyklidit tak, aby nepoškodila půdu. Nabídne-li však,

15v

15v

is zu losene nach der gbure kore ieme des di stat is vñ wil hes nicht so mus sis wol ufgraben das si di erde wiď ebene Blibit si ab'mit den kindern oď mit irs mânes erbî lange wile oď kurcze vngezcweit mt irme gute· wen si sich dêne von en scheidet si nimt al ir rech an dê gute das da denne is alse sis da nemê solde da ir mâ starb· Blibit ab'di wittewe noch irs mânes tode mit iren kîďrn in ď kinďe gute das ir nicht enis· vñ vngescheiden von dem gute vñ nimt ir sô wip bi irme libe stirbt ir sun· des sons wip nimt mit mereme rechte irs mânes morgengabe· vñ mus teil vñ ir gerade an irs mânes gute den sin muť ab si ires mânes vñ ires selbis vnbeschuldene gewer dar â gezugê mugê stirbt ab'ď son in ď muť gute so is di muť nehir zu behaldene mt gezugê dêne irs sons witewe· morgêgabe behelt das wip uf den heiligê di gewer ab'mt gezuge· So behelt ouch ir niftele ir gerade noch irme tode ab si· e· den ir mâ stirbit billicher den des mânes muť di muť is gast in des suns gewern vñ ď son in der muť Alle di von ritters art nicht ensin di enmugê iren wibê nicht gegebì zu morgêgabe wen das beste phert oď vi das si habin·

 

že se jí vzdá dle volby souseda, jemuž pozemek náleží, a ten tomu nechce, smí kopat, pokud poté půdu opět urovná. B - Zůstává-li však s dětmi nebo s dědici svého muže, ať dlouhou dobu či krátce, neodděluje se od nich svým majetkem. Když se pak od nich odloučí, bere si své právo na majetek, které je stejné jako tehdy, když její muž zemřel. B - Zůstává-li však vdova po smrti svého muže se svými dětmi na statcích, které nepatří jí, ale dětem, a je majetkově neoddělena, ožení-li se její syn v době jejího života a zemře, jeho žena bere jitřní dar svého muže a zásoby potravin a své gerade na statku svého muže větším právem než jeho matka, pokud dokáže doložit neobvinitelnost gewere svého muže a svého vlastního. Zemře-li však syn na matčiných statcích, je matka chopna doložit svědectví spíše než vdova jejího syna. Jitřní dar dokáže žena přísahou na ostatky, avšak gewere pouze svědeckou výpovědí. S - Její neteř si rovněž ponechá po její smrti její gerade, pokud zemře dříve než její muž, spíše než mužova matka. Matka je hostem na synově gewere stejně jako syn na matčině. A - Všichni, jež nejsou rytířského stavu, nesmí svým ženám dát jako jitřní dar nic jiného než nejlepšího koně nebo dobytče, aby měla.

Morgêgabe mus ein wip wol behaldin uf den heiligê ane getug mâ mus och wol vrouwî eigê gebn zu irme libe mt erbin gelubde wi iunc si sin binnê dê gerichte da das eigê îne lit in iclich'stat das da kunigis ban si Lipgedinge

XXI·

M - Jitřní dar smí žena dokázat přísahou na ostatky bez svědectví. Muž také smí dát ženě pozemky na dobu jejího života se svolením dědiců, jakkoli jsou mladí, a sice u toho soudu, k němuž pozemky náleží, v každém místě, kde se nachází královská soudní pravomoc. L - Doživotní věno

16r

16r

enkan den vrouwin nimant gebrechî weď nageborn erbe noch nimât uf den das gut irstirbit· si envorwirkes selbe so das si obesboume abehouwe oď lute von dem gute vorwise di zu dem gute geborn sin oď zu welchir wis si ir lipgedinge us irn gewern lest· si enwiďtus binnê iren rechtî tedingê wê si dar vme geschuldiget wirt da mag si mtte vorlisen· wirt ein mâ mt rechte vô sime wibe gescheidê si beheldit doch ir lipgedîge das he ir gegebn hat an sime eigene·

 

nemůže ženě upírat nikdo, ani později narozený dědic ani někdo, na koho mejetek přejde jako odúmrť. Může o něj ovšem sama přijít, pokud bude kácet ovocné stromy nebo ze statků vyhánět lidi, kteří se na statcích narodili, nebo nějakým způsobem vypouští své doživotní věno ze svého gewere. Nemůže-li to napravit u jí příslušného soudu, když z toho bude obviněna, potom o něj může přijít. Bude-li muž zákonně rozveden se svou ženou, přesto si žena podrží své doživotní věno, které ji dal na svých pozemcích.

Der erbe mus wol varen zu ď witewî in das gut vor dem drisegistê durch das he beware das des icht verloren w'de des an en geuellit mit sime rate sal och di vrouwe di bigraft vñ dê drisegestê tun âdirs ensal he keine gewalt habn an dê gute bis an dê drisigistê· Von dê erbe sal mâ allir erst geldin dê ingesinde ir vordiente lon als en geburt bis an dê tag da ir h're starb· vñ mâ sal si haldê bis an dê drisegistê das si sich mugê bestatê wil ab'ď erbe si suln vol dinê vñ vol lon enphâ· is ab'en zu vil lones gegebn des endurfen si nicht wiďgebn· vorloukent mâ en irs lonis von eime iare oď vô eime halbê des musê si wol uf dê heiligê behaldê Wer uf gnade gediêt hat ď mus den erbn gnadî manê Stirbt ouch ď gemitte mâ· er den he sin lon vordient das im gelobt was mâ enis sinen erben nicht me lonis phlichtig zu gebene wen als he vordient hatte da he starp·

XXII·

D - Dědic se musí před třicátými narozeninami vzdát majetku ve prospěch vdovy, aby se zamezilo tomu, že se z něj ztratí něco, co mu připadne. V této lhůtě by měl buď ženu pohřbít, nebo dosáhnout třiceti, jinak by neměl mít žádnou moc nad majetkem až do třicátých narozenin. V - Z dědictví by mělo být nejprve služebnictvu vyplacena jeho odsloužená mzda, která mu náleží k onomu dni, kdy jejich pán skonal. A měli mít přes třicet, aby si mohli hledat místo. Chce-li však dědic, měli by cele sloužit a přijmout plnou mzdu. Je-li jim ovšem dána příliš velká mzda, nemusí ji vracet. Je-li jim rok nebo půl roku odpírána mzda, musí to odpřísáhnout na svaté ostatky. W - Kdo slouží dobrovolně, měl by dědici tuto dobrovolnost připomenout. S - Zemře-li však sloužící dřív, než vydělá svou mzdu, jež mu byla slíbena, není člověk povinen dát jeho dědici víc, než vydělal, když umřel.

16v

16v

Dar noch mus di vrouwe mt den erbn mus teilen alle gehouete spise di noch deme drisegistê vb'bleip in iclicheme houe irs mannes oď wo he si hatte binnen sinen gewern So sal di vrouwe zu h'gewete gebî irs mânes swert· vñ das beste ros oď phert gesatilt vñ das beste harnasch das he hatte zu eines mânes libe da he starb binnê sinê gewern da noch einen herphul· das is ein bette vñ ein kussin· vñ ein lilachen· vñ tischlachê zwei beckin vñ eine twele· dis is ein gemeine h'gewete zu gebene vñ recht alleine seczî di lute mâchirhande ding dazu das nicht dazu gehort Wes das wip nich enhat dirre dinge des endarf si nicht gebin ab si ir vnschult tar da vor tun· Das sis nich enhabe vme icliche schult sundirlichen· was man ab'da bewisin mag da enmag wedir wip noch man keine vnschult vor getun· Wo zwene mâ oď dri zu eime h'gewete geborn sin· ď eldiste nimt das swert zu vor· das andere teiln si gliche vndir sich.·

 

D - Potom musí žena s dědicem rozdělit všechno na dvorci se nacházející jídlo těm, kteří zůstávají po třiceti, a sice na všech dvorcích jejího muže nebo kdekoliv je měl ve svém gewere. S - Pak by měla žena dát k hergewete meč svého muže a nejlepšího osedlaného oře nebo koně a nejlepší zbroj, jakou muž v životě měl ve svém gewere, než zemřel, a k tomu ještě vojenské lože: tj. postel a polštář a prostěradlo a ubrus, dvě mísy a ručník. Toto je obecné a správné hergewete. Avšak lidé přidávají ještě všelicos, co k tomu nepatří. W - Co žena z těchto věcí nemá, to tam nemusí dát, pokud není její vinou, že je nemá, a sice pro každou věc jednotlivě. Co ovšem lze prokázat, za to nemůže ani žena ani muž zůstat bez viny. W - Když se dva nebo tři muži narodí k jednomu hergewete, nejstarší bere přednostně meč a další se mezi sebou podělí rovným dílem.

o di sone binnê iren iaren sin· ir eldiste ebinburtig swertmage nimt das hergewete alleine· vnde is der kinder vormunde bis das si zu iren varen kumê So sal hes en widergebn· dazu allir ir gut he enkunne si berechen wo hes an iren nucz vortan habe odir is im rouplich oď von vngelucke vnde ane sine schult gelost si· Ab wol ein kint zu lenrechte zu sinen iaren kumen is sin rechte vormûde sal is doch an sime gute vorsten zu siner

XXIII·

- Když jsou synové ještě nedospělí, nejstarší mužský příbuzný rovný rodem bere sám hergewete a stává se poručníkem dětí, dokud nedospějí. Potom jim by ho měl vydat a k tomu všechen jejich majetek, nemůže to odkládat, jestliže jedná v jejich prospěch, nebo když o to krádeží nebo neštěstím a bez vlastní viny přišel. A Jestliže dítě podle lenního práva dospělo, přece by ho měl jeho zákonný poručník zastupovat na jeho majetku

17r

17r

not· vñ sime h'rin an des kindes stat noch des kindis rechte dinê di wile is sich selbe nicht v'mag· noch bedenkin enkan· vô siń kintheit oď vor torheit oď vor krancheit des libes· Wer ab'des kindis erbe is den sal des kindis vormûde berechin von iare zu iare des kindes gutis· vñ im gewis machin das hes zu vnphlicht nicht vortu· sint das kint zu sinê iarê kumê is. wen is ist dicke ein ď kinďe vormunde vñ ein andir ir erbe· wo ab'der vormûde ouch erbe ist da endarf he nimande berechenê des kîdes gut noch burgen seczen· he is ouch der witewin vormunde bis das si mâ genimt ab he ir ebinburtig ist·

 

k jeho prospěchu a jeho pánu zákonně sloužit namísto dítěte, pokud samo sebe ještě nemůže zastupovat buď pro svou nedospělost nebo nerozum nebo nemoc těla. W - Kdo je však dědicem dítěte, tomu by měl poručník dítěte rok od roku, dokud dítě nedospěje, skládat účty o majetku dítěte a ujišťovat ho, že neplýtvá v rozporu s povinností. Často bývá jeden poručník dětí a druhý jejich dědicem. Jestliže je však poručník zároveň také dědicem, nemusí nikomu skládat účty o majetku dítěte, ani nemusí dávat záruku. Je též poručníkem vdovy, dokud se opět nevdá, pakliže jí je manžel roven rodem.

Noch dem h'gewete sal das wip nemê ir morgengabe· da gehort zu alle veltphert· rindere zcigê· vnde swin di vor den hirten gen vñ zune vñ zcimmer gemeste swin gehoren zu dem musteile vñ alle di gehouete spise in iclichen houe irs mannes si nimt ouch allis das zu der gerade gehort das sin alle schaf· vnde gense· kastê mit ufgehabenê liden· alle garn bette· phule· kussen· lilachen· tischlachen· twelî· badelachen· becken· luchťe· lin· vnde wipliche kleidere vingirlin· armgolt· schapile· seltere· vnde alle buchere di zu gotis dinste gehorn· di vrouwen phlegen zu lesene· sidiln laden tepte vmmehenge· ruckelachen vnde alle gebende· dis gehort zu vrouwen gerade· Noch is manchir hande kleinote das in zu gehort alleine nenne

XXIV·

N - Po hergewete by si měla žena vzít svůj jitřní dar: Náleží k němu na polích všichni koně, skot, kozy a prasata jdoucí před pasákem, a k tomu ohrada a chlívek. Krmné prase se počítá mezi zásoby a veškeré zásoby potravin na každém dvorci jejího muže. Žena též bere vše, co náleží ke gerade - tj. všechny ovce a husy, bedny s vypuklým víkem, všechna příze, postele, podušky, polštáře, prostěradla, ubrusy, ručníky, osušky na koupání, mísy, svícny, plátno a ženské šaty, prsteny, šperky na ruce, čelenky, žaltáře a všechny knihy náležející k bohoslužbě, jež mají ženy za povinnost číst, židle, truhly, koberce, závěsy, tapisérie a všechny dary, které patří k ženskému gerade. Dále to jsou rozličné drobnosti, které ji náleží, ačkoliv

 

17r

     

17v

17v

ich is sundirlichen nicht alse burstê vñ scherê vñ spigele alle tuch gesniten zu vrouwêkleidern· golt noch silb' vngeworcht das engeburt nicht was bobin dis benante ding is das gehort zu dem erbe was des ab' vsestunt bi des totin mânes libe das lose he wil dê is zu rechte geuellit· Der phaffe teilt mit dê bruďe vnde nicht der munch·

 

je všechny jednotlivě neuvádím, jako kartáče, nůžky a zrcadla. Nenáleží jí všechny látky, které ještě nejsou střiženy na ženské šaty, a nezpracované zlato a stříbro. Co je mimo uvedené věci, to náleží dědici. Co však bylo za života zesnulého muže zastaveno a co dědici dle práva připadlo, to se uvolní, když chce. D - Kněz se dělí s bratrem a nikoli s mnichem.

Muncht mâ ein kint binnê sinê iarê das mus wol binnê sinê iarê usvarê vñ behelt lantrecht vñ lenrecht Begibt sich ab' ein mâ ď zu sinê iarê kumê is he hat sich von lantrechte vñ von lenrechte geleit sine len sint vô im ledig· wen he den herschilt hat ufgegebñ das mâ des gezug habe an den munchen da he begebñ was oď an sibin mânê siń genosen di en in dem lebene habñ gesen· ab he wol usvert in eime iare als grawer munche rech stet· Hat ab'he sich begebñ an sins elichen wibes willen· vñ vordert si en zu seintrechte vs dê lebene sin lantrecht hat he behaldin vnde nicht sin len des he abegestandin is· wen ein mâ mus wol sinen herschilt niďlegin ane sins wibes willen·

XXV·

M - Je-li dítě během své nedospělosti dáno do kláštera, může během své nedospělosti vystoupit a uchovat si zemské a lenní právo. B - Ovšem vstoupí-li do kláštera dospělý muž, pozbývá zemského i lenního práva a uvolní své léno, neboť se vzdal vojenského štítu, pokud se u mnichů prokáže, že se k nim přidal, nebo sedm mužů jeho stavu dosvědčí, že ho u nich viděli žít, i kdyby během roku opět vystoupil, jak je právem šedého mnicha. H - Vstoupil-li však do kláštera bez svolení manželky a ona ho podle duchovního práva žádá nazpět, uchová si své zemské právo, ale nikoliv své léno, jehož se vzdal, jelikož svůj vojenský štít může odložit bez manželčina souhlasu.

Stirbit ein kint oď begibt mâ is binnê sinê iaren wer sine varnde habe vnď im hat ď sal si entw'ten deme· uf den si noch sime tode irsterben mochte is si mit sime willen vortan·

XXVI·

S - Zemře-li dítě nebo je v době jeho nedospělosti dáno do kláštera, ten, kdo má jeho nemovitý majetek v rukách, by ho měl odevzdat tomu, komu po jeho smrti připadne odúmrť, je-li to po jeho vůli.

Iclich wip erbit zweier wege ir gerade an ir nehiste niftele di ir von wiphalbê zugehorte vñ das erbe an dê nehistê is si wip oď man

XXVII·

I - Každá žena dědí dvojím způsobem: gerade na svou nejbližší neteř z matčiny strany a dědictví na nejbližšího příbuzného, ať je to žena či muž.

18r

18r

Iclich mâ vô ritters art erb' och zweier wege das erbe an den nehistê ebenburtigen mag· w'he is· vñ das hergewete an den nehistê swertmag· Welch mâ vô ritters art nich enis an deme zustet des h'schildes· ď lest hinď im erbe zu nemene wen he sťbit vñ kein h'gewete·

I - Každý muž rytířského stavu dědí také dvojím způsobem: dědictví na nejbližšího příbuzného rovného rodem, ať je to kdokoli, a hergewete na nejbližšího mužského příbuzného. W - Kdo není rytířského stavu a skončí u něho vojenský štít, ten ho zanechá jako dědictví, když zemře, a žádné hergewete.

Was sulches dinges erbelos irstirbit hergewete oď erbe oď gerade das sal mâ entw'tin dem richťe oď dem vronêbotê ab hes heischt noch dem drisegistê dis sal der richť haldin iar vñ tag vnvortan· vñ wortin ab sich imât dar zu mit rechte zcie sint ker is ď richť an sinê nucz· is ensi ab ď erbe geuangê si· oď in des riches dinst geuarn· oď in gotis dinste busen landes· so mus he sin wartê mit dê erbe bis he wiďkume· wen he kan sich an sime erbe di wile nicht vorsumen· Dis is geredit von varnď habe·

XXVIII·

W - Co z těchto věcí zůstane jako odúmrť bez dědice: hergewete nebo dědictví nebo gerade, to by mělo být odevzdáno rychtáři nebo biřici, pokud o to požádá po třicátých narozeninách. Rychtář by to měl vzít na rok a den do úschovy a vyčkat, zda si to někdo nebude právoplatně nárokovat. Potom si to rychtář vezme do vlastního užívání, pakliže není dědic zajat nebo neodcestoval ve službě králi nebo není ve službě Bohu mimo zem. Tu musí s dědictvím čekat, dokud se nevrátí, jelikož tento aktuálně nemůže pozbýt své dědictví. Toto platí pro movitý majetek.

An eigen vñ an huven mag sich der sachse vorswigê· binnê drisig iaren· vnde iar vñ tag vñ nicht er· Das riche vñ der swabe enmugê sich nimm' vorswigê an irme erbe di wile sis gezugen mugen·

XXIX·

A - Sas může ztratit nárok na pozemky a polnosti po jednatřiceti letech a jednom dni a ne dříve. D - Říše a Šváb nemohou ztratit nárok na své dědictví tak dlouho, dokud jej mohou doložit potvrzením.

Ein iclich inkumê man enphet erbe î dem lande zu sachsin noch des lâdes rechte· vñ nicht noch des mânes rechte· he si beier ader swab odir franke·

XXX·

E - Každý přistěhovalý muž přijímá dědictví v Sasské zemi podle zemského práva a nikoliv podle mužova práva, ať je Bavor, Šváb nebo Frank.

Man vñ wip enhabñ kein gezweiet gut zu irme libe sťbit ab' das wip bi des mânes libe si enerbit keine varnde habe wê gerade vñ eigê ab sis hat an dê nehistê·

XXXI·

M - Muž a žena nemají po dobu svého života žádný oddělený majetek. Zemře-li však žena v době mužova života, neodkáže žádný movitý majetek, mimo vlastního gerade a pozemků, pokud je má, nejbližšímu dědici.

Kein wip enmag och irs gutis nicht vorgebñ ane irs mânes willê das hes

XXXII·

K - Žádná žena též nemůže prodat svůj majetek bez svolení svého muže, takže to

18v

18v

durch recht lidê durfe· Wen ein mâ wip nimt so nimt he in sine gewere al ir gut zu rechtir vormûdeschaft dar vme enmag kein wip irme mâne gegebñ gabe an irme eigene noch an irre varndê habe das sis irn rechtê erben mite enphirre noch irme tode wen ď mâ kâ an sins wibes gute kein anďe gewer gewinnê wen als he zu dê ersten enphing Kein wip enmag och zu eigene behaldin ir lipgedinge noch ir erbe noch irme tode di wile mâ das gezugê mag das is ir zu irme libe gegebê si· Spricht si das is ir eigê si si· hat beide eigê vñ lipgedinge dar an vorlorn·

podle práva musí stvrdit. W - Když si muž bere ženu, přibírá do svého gewere všechen její majetek do zákonného poručnictví. Proto žádná žena nemůže dávat svému muži nic darem ze svých pozemků, ani ze svého movitého majetku, čímž by ho po své smrti odňala svému zákonnému dědici, neboť muž nemůže získat na majetku své ženy jiné gewere, než jaké obdržel na začátku manželství. K - Žádná žena též nemůže sloučit své doživotní věno a pozemky, ani po její smrti její dědic, pokud lze dokázat svědectvím, že jí bylo dáno k doživotnímu užívání. Říká-li, že jsou to její pozemky, příjde o obojí - o pozemky i doživotní věno.

Nu vornemt vme ein wip di kint treit noch irs mânes tode vñ sich barhaftig bewiset zu ď bigraft oď zu dem drisegisten wirt das kint lebinde geborn vñ hat di vrouwe des geczug an vier mânê di das gehort habn· vñ an zwen wiben di ir hulfê zu irre not· das kint behelt des uať erbe vñ stirbit is da noch is erbit uf di muť ab si im ebinburtig is· vñ bricht alle gedinge an des uatir lene· wen is lebit noch des vatir tode so w'din di len den h'rin ledig ab das kint bewist wirt vñ gesen also gros das is liphaft mochte gesin· wirt is abir zu der kirchen bracht offenbar· wer is siet vnde hort der mus sins lebins wol gezug sin·

XXXIII·

N - Nyní vězte: žena, která nosí dítě po smrti svého muže a na pohřbu nebo o třicetinách prokáže své těhotenství, narodí-li se dítě živé a má-li žena svědectví čtyř mužů, kteří ho slyšeli, a dvou žen, které asistovaly, podrží si dítě otcovo dědictví. A zemře-li potom, přejde dědictví na matku, rovná-li se mu rodem, a ruší každé čekatelství na otcovo léno, protože žilo po smrti otce. Tak budou léna pánů svobodná, pokud dítě ukáže a bude zjevné, že je tak velké, že už může být životaschopné. Bude-li však zjevně přineseno do kostela, ti, kteří jej uvidí a uslyší, mohou dosvědčit jeho život.

Ane des richters vrlob mus ein mâ sin eigê wol vorgebñ in erbîgelubde das hes behalde eine halbe huve vñ eine wurte das mâ einê wayn dar uffe wêdî muge da vô sal he dem richťe sin rechtes phlegin

XXXIV·

A - Bez rychtářova dovolení smí muž předat své pozemky se svolením dědice ponechávaje si půl lánu a místo pro dvorec tak velké, že na něm lze otočit vůz. Tím by měl vůči rychtáři dostát svým zákonným závazkům.

19r

19r

Welch mâsin eigê gibt vñ das wiď zu lene enphet den h'rin hilft di gabe nich he enbehalde das gut in sinê lediclichê gewern iar vñ tag sint mag hes sichirlichê yeme lien so das he noch eigen noch erbe dar an beredin mag· Wert ď richť mit vnrechte das ď mâ sin eigê nich gebin enmus wenne ď kunig uf sechsiche art kumet vor im mus hes wol gebn als he vor dê richťe solde das mâ des gezug habe das is ď richť zu vnrechte geweigert habe·

W - Když muž dává své pozemky a ty jsou opět přijímány do léna, pánovi toto předání nic nepomůže, pokud nemá statek ve svém držení alespoň rok a den. Později ho může bezpečně opět propůjčovat, takže na něj nemůže uhájit ani pozemkové vlastnictví ani dědictví. W - Bude-li rychtář neprávem tvrdit, že muž své pozemky předát nemůže, tak je smí darovat, když král přijede do Saska, před ním, jako by měl před rychtářem, má-li svědectví, že mu to rychtář zakázal neprávem.

Alle schacz in ď erdin begrabê tifer den ein phlug get ď gehort zu ď kuniclichê gewalt· silb' enmus he nich grabê uf eins andirn mânes gute an des willê des di stat is gibt ab' hes orlop di voytie is sin dar ubir·

XXXV·

A - Každý poklad zakopaný v půdě hlouběji, než kam dosáhne pluh, náleží královské moci. Stříbro nesmí nikdo těžit na cizím majetku bez svolení toho, komu ono místo náleží. Dá-li však svolení, je krytý.

Wen das wip mâ nimt gewint si ein kint· e· irre rechtin zcit das das kint lebê muge mâ mag is bescheldê an sime rechte· wen is zu vrue geborn is gewint och si kît noch des mânes tode noch irre rechtî zit mâ mag is och bescheldê wen is zu spate is geborn·

XXXVI·

W - Když si žena bere muže a porodí dítě před správným časem, pokud je toto dítě životaschopné, mohou být popřena jeho práva, protože se narodilo příliš brzy. Taktéž porodí-li dítě po smrti svého muže, tj. po svém správném čase, mohou být rovněž popřena, protože se narodilo příliš pozdě.

Wer eins mânes wip behuret offenbar· oď mait oď wip notiget· nimt he si da noch zu· e· eliche kint gewint he bi ir nymmer·

XXXVII·

W - Když se muž zjevně kurví se ženou jiného muže nebo znásilní dívku či ženu a později se s ní ožení, nikdy s ní nezíská manželské děti.

Kemphin vñ ir kinďe spillute vñ alle di vnelich geborn sin· vñ di dube oď roup svne oď wiďgebn· vñ si des vor gerichte vorwundê w'dê di sint alle rechtelos·
 er och iar vñ tag î des riches achte is dê teilt mâ rechtelos vñ vorteilt im eigê vñ len· Das len dê h'rî ledig· das eigê in di kv

XXXVII·

K - Žoldnéři a jejich děti, hudebníci a všichni nemanželského původu, kteří si odpykali nebo odčinili krádež či loupež a budou před soudem usvědčeni, jsou všichni bezprávní.
Kdo je též rok a den v říšské klatbě, ten se rozsudkem pozbyl práv a jsou mu odňaty jeho pozemky a léno. Léno se pánovi uvolní, pozemek připadne

19v

19v

nicliche gewalt enzin is di erbê nich us ď kuniclichê gewalt binnê iar vñ tage mt irme eide· si vorlisens mt samt yeme is enbeneme in ehafte not das si nich vorkumê mugen di not sal mâ ab' bewisê als rech is· Dinstmâne eigê mag in di kunicliche gewalt nich kumê· noch vs irs h'rê gewalt ab si sich vorw'kin an irme rechte· Eliche kinďe enmag ď vneliche mâ sider nich gewînen· Wer iar vñ tag in des riches achte is· vñ im noch ď iarzcal vorteilt wirt ech vñ rech vs ď achte mag he sich den noch zcin so das im mt ď achte nimât sinê lip benemê mag an sin rech enkâ ab'he nich wiďkumê he enzcuschtire vor des keisers schar da he einê andirn kunig mt strite bestet so gewînet he wiď sin recht vñ nicht sin gut das im vorteilt is·

královské moci. Nevytáhnou-li ho během roku a dne dědicové svou přísahou z královské moci, příjdou o ně spolu s ním, s výjimkou vážného důvod, který jim v tom zabránil. Tento důvod by však měl být prokázán, jak je právem. Pozemky služebných, kteří přijdou o svá práva, nemohou odejít do královské moci, ani z moci jejich pána. Manželské děti nemohou od této doby získat bezprávného muže. W - Kdo je rok a den v říšské klatbě a po této roční lhůtě mu bude rozsudkem upřena čest a právo, může se z klatby po této lhůtě osvobodit tak, aby mu nikdo nemohl s odkazem na klatbu vzít život. Své právo však již nemůže získat zpět, pouze pokud se utká před císařskou družinou s jiným králem a porazí ho. Tak získá své právo zpět, avšak nikoliv svůj majetek, jenž mu byl odňat.

Di ir rech mit roube oď mit dube vorlorn habê ab mâ si dube oď roubis anďweide schuldigt· si mugê mt irme eide nich vschuldg w'dî si habn drier hande kore· das gluende ysen zu traine oď in einê sydendê kessil zu grifene bis an den ellebogê oď dem kemphê sich zu werne·

XXXIX·

D - Ti, kteří příjdou o své právo díky krádeži nebo loupeži, mohou se, budou-li znovu obviněni z krádeže či loupeže, zprostit viny přísahou. Mají pak trojí výběr: nést rozžhavené železo nebo po loktet sáhnout do kotle s vroucí vodou nebo se postavit proti bojovníkovi.

Wler truwelos beredit wirt oď h'vluchtig us des riches dinste deme vorteilt mâ sine ere vñ sin lenrech vñ nicht sinê lip·

XL·

W - Kdo bude usvědčen z nevěrnosti nebo zběhnutí z říšské služby, tomu bude rozsudkem upřena čest a lenní právo, ale nikoliv život.

Clait mait oď witewe zu lâtrechte vb' irê vormûdin das he si entweldige eigens oď lenes oď lipgedîges· vñ wirt he dar vme vorgeladî zu drin dîgê vñ kumt he nich vor zu dê drittê tage rechtis zu phlegene mâ sal en balmundê das is mâ sal im vorteilê alle vormûdeschaft sint si der

XLI·

C - Zažaluje-li dívka či vdova podle zemského práva svého poručníka, že něco vzal z jejich vlastních pozemků nebo léna nebo doživotního věna, a bude-li proto předvolán ke třem soudním stáním a nedostaví se v zákonné lhůtě tří dnů, měl by být prohlášen za špatného, tj. mělo by mu být odepřeno veškeré poručnictví. Nadále je

20r

20r

richter ď vrouwê vormûde· vñ geweldige si von gerichtis halbê irs gutes des si vngewaldig was·

ženiným poručníkem rychtář a navrátí jí ze strany soudu majetek, který jí byl odňat.

Er sinen tagê vñ noch sinê tagê mus der mâ wol vormûdê habn ab hes bedarf vñ mus sin wol enpern ab he wil· wer sins vormûdê zu hant nich enhat ď sal en brengî zu dem nehistê tage ď usgeleit wirt von gerichtis halbî vmme sine clage vbir ein vnzcwenzig iar· so is der man zu sinê tagê kumê· vb' sechzcig iar so is he vb' sine tage kumê als he vormûdê habê sal ab he wil· vñ krenkit da mite sine buse nich noch sin w'gelt Swelches mânes alď mâ nich weis hat he har â dem barte vñ da nidene vñ vnď iclichem arme so sal mâ wissê das he zu sinê tagê kumê is· Wen das kît zu sinê iarê kumt so mus is wol vormûde sins wibes sin· vñ da zu wes he sal ab he wil· vñ san zu kamphwarte al si he binnê sinê tagê· wen alse he sich selbe mus vorsten· als mus he sine mûdeline vorsten·

XLII·

E - Před svými dny a po svých dnech smí mít muž poručníka, když ho potřebuje, a může se ho též zříci, když chce. Kdo svého poručníka nemá po ruce, měl by ho přivést příští termín, kdy bude ze strany soudu projednávána jeho žaloba. Po jedenadvacátém roce muž přichází do svých dnů, po šedesátém roce ze svých dnů vychází, měl by mít poručníka, když chce, a nezmenšuje se tím ani výše jeho pokuty ani jeho vergelt. S - Když si starý muž nepamatuje, nemá chlupy ve vousech, dole a pod každou rukou, tak se pozná, že vyšel ze svých dnů. W - Když dítě příjde do svých let, může být poručníkem své manželky a kohokoli chce, a také poručníkem pro souboj, je-li ve svých dnech. Když pak může zastupovat sám sebe, smí také zastupovat svého svěřence.

In notnunftiger clage da si nicht zu kamphe get· da mus wol ď richť vormûdî gebn den vrouwin vñ in allir hanthaften tat· da si ires rechtê vormûdê nich enhat zu hant· Get ab'di clage zu kamphewart so mus wol ir vormûde sin ir iclich ebinburtig swertmage·

XLIII·

I - Při žalobě za znásilnění, která nevede k souboji, může dát rychtář ženě poručníka, a při všech trestných činech, při nichž nemá po ruce svého zákonného poručníka. Směřuje-li avšak žaloba k souboji, potom smí být jejím poručníkem každý její mužský příbuzný, který je jí roven rodem.

Clait mait oď witewe zu lantrechte vbir iren rechtî vormûdê das he ir gut neme zu der selbin clage sal si das gerichte vormûdê· vñ da ir ir mâ gibt eigen in vrsale oď zu irme libe··

XLIV·

C - Zažaluje-li dívka či vdova poručníka, jenž jí byl přisouzen podle zemského práva, že jí sebral majetek, měl by být při této žalobě poručníkem soud, a když jí její muž dá pozemky do držení nebo doživotně.

20v

20v

Ab ein mâ sinê wibe nich ebinb'tig ist he is doch ir vormûde· vñ si is sin genos vñ trit in sin recht· wêne si in sin bette get· wen ab' he stirbit· so is si ledig von sime rechte vñ beheldit recht noch irre geburt· dar vme mus ir vormûde sin ir nehiste ebinb'tig swertmage· vñ nich irs mânes Ein wip enmag an irs mânes willê nich irs gutis vorgebñ· noch eigê vorkoyfen noch lipgedinge uflasen· durch das he mt ir in den gewern siezt meide vñ vngemânete wip di vorkoyfen ir eigê an irs vormûden willê· he ensi dêne da erbe zu Mait ab'vñ wip musen vormûde habñ an iclicher clage durch das mâ si nicht vorzugen mag· des si vor gerichte sprechen odir tun·

XLV·

A - Muž je své ženě poručníkem, i když se jí nerovná rodem, a ona s ním sdílí jeho stav a vstupuje do jeho práva, jakmile ulehne do jeho lože. Když však muž zemře, osvobodí se od jeho práva a dostane se jí práva podle jejího původu. Z tohoto důvodu musí být její poručník její nejbližší mužský příbuzný rovný rodem, a nikoliv příbuzný jejího muže. E - Žena nesmí bez svolení svého muže dávat svůj majetek ani pozemky ani přenechat doživotní věno, protože její muž s ní sdílí gewere. Dívky a neprovdané ženy prodávají své pozemky bez ohledu na vůli svého poručníka, tj. je-li toho dědicem. M - Dívka a žena ovšem musí mít u každé žaloby poručníka, protože nemůže svědčit ve věci, o které se před soudem mluví nebo koná.

Wo is den vrouwê zu den eidê kumt di sulñ si selbe tun uvñ nich ir vormûde· ir rechte vormûde sal och gewer vor si geloben vnde enphan vnde leisten·

XLVI·

W - Když u žen dojde na přísahu, měla by ji složit sama a ne její poručník. Její zákonný poručník by měl za ni také slíbit gewere, přijmout a splnit.

Der vormûde is vô gerichtis halben· sal och gewere vor si gelobê vñ enphan vñ sider keine not dar vme lidê· wêne das he ď warheit bekêne ab hes von gerichtis halbê gevragit wirt· wen sine vormûdeschaft di w't nicht leng' wê alse das gerichte wert zu iclicheme dinge mus der richter wol sunderlichê vormundê gebñ·

XLVII·

D - Kdo byl ze strany soudu určen za poručníka, by měl před ním rovněž přislíbit a přijmout gewere, a později tím neutrpí žádnou škodu, když pouze přizná pravdu, pokud bude ze strany soudu vyslýchán, neboť jeho poručnictví netrvá déle, než soud. Pro každé stání může dát rychtář zvláštního poručníka.

Alle di vnelich geborn sin oď sich rechtelos gemacht habñ di enmugê keine vormûden gehabñ an irre clage noch an irme kamphe· Lame lute suln och entw'tin vñ clagê ane vormûdê is ensi das di

XLVIII·

A - Všichni, kteří se narodili nemanželští nebo se stali bezprávnými, nemohou mít žádného poručníka - ani při své žalobě, ani při souboji. L - Také chromí by měli odpovídat a žalovat bez poručníka, tj. když

21r

21r

clage zu kamphe ge da si ir vormûde ir ebinburtige swertmage· wer he si ď is tun wolle· Enmag ď lamemâ ab mâ en zu kâphe grusit sins rechtin vormûdê nich gehabñ vñ tar he sin rech' dar zu tun he gewînet zu vormûden wer das vor en tun wil oď wen he mit phennîgen gemitê mag alleine muge mâ sinê rechtin vormûden bewisen· werit ab'he sich mit kêphin iener mag en wol beredin mit kêphin· alleine enhabe he en mt kêphî vô erst nicht angesprochen· vñ enschadit im zu sime rechte nicht·

žaloba směřuje k souboji. Potom je jejím poručníkem její mužský příbuzný rovný rodem, ať je to kdokoliv, který tak chce učinit. E - Nemá-li chromý, když je vyzván k souboji, svého zákonného poručníka a troufá si dostát svému právu, získá poručníka, který to pro něho chce udělat nebo kterého si může najmout za peníze, ačkoli může prokázat svého zákonného poručníka. Hájí-li se však bojovníkem, může též žalobce svědčit bojovníkem, ačkoli původně o bojovníka nežádal, a toto ho nepoškodí na jeho právu.

Alsus mus mâ einen toten wol wern ab mâ en beredin wil· mit kemphin mag sich ein man wol wern alsus· mit kêphin enmag ab' he einê vnbescholdin mâ an sime rechte nicht bereden·

XLIX·

A - Stejným způsobem se může hájit mrtvý, když ho chtějí usvědčit. Stejně tak se lze bojovníkem hájit - avšak bezúhonný muž nemůže ve svém právu bojovníkem svědčit.

Spricht ein gewnt mâ den zu kâphe an ď en gewundt hat· vñ enmag he vô vnkraft sins libes deêne den kamph nich volbrêgin vñ enhat he keinê vormûden ď is vor en tun wolle mâ sal im tedîgê bis an di zcit das he selbe sinê kamph volbrêgê muge Wer och dê andirn wndet oď totit· vñ en gevâgen vor gerichte wurt vñ en zu eime vridebrech'e berediî vñ kumt hes nich· he is selbe vorwndê des vngerichtis das he an im getan hat· Al si ein mâ spillemâ oď vnelich geborn he enis doch roubers noch dibes genos nich also das mâ kêphî uf en leiten muge·

S - Je-li k souboji vyzván zraněný muž, který je raněn a nemůže z důvodu tělesné slabosti podstoupit souboj, a nemá žádného poručníka, který by to pro něj udělal, měla by mu být dána lhůta až do doby, kdy sám bude moci podstoupit souboj. W - Kdo také jiného poraní nebo usmrtí a zajatého ho přivede před soud chtěje ho usvědčit jako rušitele míru, a nedosáhne toho, ten se sám usvědčil z nezákonnosti, kterou spáchal na onom člověku. A - I kdyby se muž narodil jako hudebník nebo nemanželský, přece není stavem roven loupežníkovi nebo zloději, takže může proti němu poslat bojovníka.

Js ist mâch man rechtelos ď nich enis echtelos wê der rechtelose mâ mus wol elich wip nemê vñ kinďe bi ir gewînê di im ebinburtig

LI·

J - Mnohý je bezprávný a zároveň není nemanželský, neboť i bezprávný si může vzít manželku zrozenou z manželského lože) a získat s ní děti, jež jsou mu rovny rodem,

21v

21v

sin si enzweien sich von en mit eigêschaft· Elich mâ noch euch wip ennimt och vneliches mânes nich mâ sait das kein kint siń muť kebeskint ensi· des is doch nicht· Ein wip mag gewinnê euch kint· adelkît· eigêkint vñ kebiskint is si eigê mâ mag si vrilasin· is si kebis si mag elichen mâ nemê vñ mag ymm' kinďe dar binnê gewînê· Welch mâ von sinê vier anen das is von zwen elderuetern vñ von zwen eldirmutern vñ von vať vñ von muť vnbescholdî is an sime rechte den enkan nimât bescheldê an siń geburt· he enhabe dêne sin rech' vorworcht· Welch schephinbare vrimâ einê sinê genos zu kamphe ansprichit· der bedarf wol zu wissene sine vier anen· vñ sin hantgemal· vñ di zu benênene oď iener weigert im kâphis zu rechte· wer sich vndirwindet des âdirn zu kamphe enket he im mit rechte he mus en mit buse lasin·

pouze se od nich liší nevolnictvím. E - Ani muž ani žena zrození z manželského lože neberou dědictví nemanželského. Říká se, že žádné dítě své matky není bastard, ale není tomu tak. E - Žena může získat manželské děti, urozené děti, nevolné děti a bastardy. Je-li nevolníkem, lze ji propustit na svobodu. Je-li konkubínou, může se provdat, čímž vždy získá manželské děti. W - Kdo je po svých čtyřech předcích, tj. po dvou dědečcích a po dvou babičkách, i po otci a matce ve svém právu bezúhonný, toho nikdo nemůže plísnit za jeho původ, pouze kdyby o své právo přišel. W - Vyzve-li svobodný muž, jenž může být zvolen mezi konšely, k souboji druha svého stavu, musí znát své čtyři předky a jeho mužské příbuzné a vyjmenovat je, jinak mu vyzvaný po právu souboj odepře. Kdo jiného vyzve k souboji a tento se mu právem vyhne, musí ho propustit s odškodněním.

Ane erben gelubde vñ ane ech ding enmus nimât sin eigê noch sine lute vorgebn doch wechseln di h'rin wol ire dinstlute ane gerichte· ab mâ das wiďwechsil bewisen vñ gezugê mag· gibt hes wiď recht ane erbî gelubde der erbe unďwinde sichs mt vrteiln als ab ień tot si· ď is da gab so hes nich gebê enmochte Alle varnde habe gibit der mâ ane erbêgelubde di wile das he gegurt mt eime swerte vñ mt eime schilde uf ein ros kumê mag vô eime steine oď stocke einer dumeln ho· ane mânes helfe· das mâ im das ros vñ dê stegereif halde· wen he des

LII·

A - Bez svolení dědice a bez řádného soudního projednání nesmí nikdo prodat svůj pozemky nebo své lidi. Avšak páni si mezi sebou mohou vyměnit své služebnictvo bez vědomí soudu, mohou-li výměnu prokázat a doložit svědky. Prodá-li je někdo protiprávně bez svolení dědice, potom se jich může dědic rozsudkem zmocnit, tak jakoby ten, kdo je prodal, což nesměl, byl mrtev. A - Veškerý movitý majetek lze prodat bez svolení dědice, je-li dotyčný opásán mečem a svede se štítem nasednout na koně, a sice z kamene nebo pařezu vysokého jeden loket a to bez pomoci muže, jenž by mu držel koně a třmen. Pakliže toto

 

21v

     

22r

22r

nich getun enmag· so enmag he gebñ noch lasin noch lien· das hes ieme enphirre ď des noch sime tode wartinde is was ab' he yemâde gnumê hat an sine gewer da enmag he dêne keine gabe angesprechî wêne so getâ recht alse he dar an hatte er is ym genumê wart· Wer in siń suche sine habe vorgibt oď usseczt· zu ď zit· so hes nich getun mag das wip vñ das îgesinde sal dar vme nimâde schuldigen· wê si musî des mânes gabe nich wiďsprechî si sie recht oď vnrecht gibit mâ imâde mt vnrechte icht das vordere mâ mit rechte uf den dem is gegebê is·

provést nedokáže, nesmí prodávat ani přenechávat ani propůjčovat v léno nic z toho, co odňal tomu, kdo je čekatelem po jeho smrti. Co však bylo někomu odňato z jeho gewere, toho se posléze nemůže domáhat prodejem, nýbrž jen takovým právem, jaké na to měl, než mu to bylo odňato. W - Kdo během své nemoci prodal nebo věnoval svůj majetek, tj. v době, kdy by neměl, neměl by pak obviňovat svou ženu a čeleď, poněvadž ti nesmí muži odporovat v prodeji, ať se tak děje po právu nebo protiprávně. Bylo-li někomu něco dáno neprávem, to bude po právu vyžadováno na tom, komu to bylo dáno.

Das wip enentw'tit vor kein des mânes gut· wen vor das das vnď ir irstorbê is Wer nich volgit als mâ gerufte schriet oď sine clage noch rechte nich envordert oď einê mâ zu kamphe vet· der im mit rechte enket· oď zu usgeleitem dinge zu ziten nicht enkumt oď das hes vorsumet· oď ab he binnê dinge icht sprich oď tut wiď recht oď nicht engilt gewunene schult binnê dinge· vme icliche dirre sachen eine wettit he dem richťe vñ vme alle schult da ď mâ sine buse mite gewinnet da hat der richter sin gewette an· Doch wettit mâ deme richťe dicke · vme vnczucht di mâ tut in deme dinge· da der cleger noch uf den di clage get keine buse an gewînet· Wer gewette vñ buzse nich engibt zu rechtî tagî· ď vronebote sal en da vor phêdê vñ sal is zu hât vorseczin oď vorkoufê· vor di schult· nicht enmus ď vronebote phenden· he enwerde da zu mit

LIII·

D - Žena není odpovědná za žádný majetek svého muže s výjimkou toho, co je v její odúmrti. W - Kdo neuposlechne, když je proti němu vznesena žaloba, ani na žalobu podle práva neodpoví, nebo vyzve k souboji muže, jenž se mu po právu vyhne, nebo nepřijde včas k stanovenému stání nebo je zamešká nebo pokud mezi stáními protiprávně mluví či jedná, nebo když prokázaný dluh nezaplatí v stanovaném termínu - za každý z těchto případů zaplatí rychtáři své gewette a za každý dluh, za nějž člověk získá odškodnění, má také rychtář jeho gewette. Mimo to se také často platí rychtáři gewette za nevhodné chování při soudním jednání, za což ani žalobce ani ten, kdo čelí žalobě, nezíská odškodnění. W - Kdo v řádném termínu nezaplatí gewette a odškodnění, tomu by měl biřic cokoli zabavit a to ihned pro vyrovnání dluhu směnit nebo prodat. Biřic ovšem nesmí zabavit nic, k čemu není

22v

22v

vrteiln gewunê· Nimant enwettit vm eine sache zwir· he enbreche den vride vnde vorschulde den ban an eiń tat· ď mus wettî zu geistlichê rechte vñ zu w'ltlichem· vnde gebit eine buzse ieme den he geseret hat·

zmocněn rozsudkem. N - Nikdo neplatí gewette za jednu věc dvakrát, tj. poruší-li mír a proviní se činem. Musí zaplatit gewette podle duchovního a světského práva a dát odškodnění tomu, koho zranil.

Js ensal kein zinsmâ vor siń herî phant dulden poben sinê zcins den he ierlich geldî sal wer sinen zins zu rechtin tagê nich engibt zcwiualt sal hen gebê des andirn tages· vñ alle tage di wile hen vnď im hat· das im ď h're mit rechtê vrteiln volge vñ in zu sime huse heische· wê ď mâ is nich phlichtig sinê zins busen sime huse zu gebene· Cins mus der h're oď sin bote bas behaldî den is der mâ geloukê muge· vñ zcendî das selbe î dem gute da ď man uffe siezt spricht ab' ď man das hen vorgoldê habe das mus he volbrêgê selbdritte di is sagê vñ hortê· das hen vorgoldî habe ab mans im loukenen wil Der h're mag wol phendî uf sime gute vor sin gelt das mâ im von sime gute gelobit hat· ane des richters vrlop· Kein zinsmâ enmus steingrubê noch leimgrubî grbin ane sins h'ren vrlop des zcinsmâ he is noch holcz houwê noch rodin uf sime zinsgute is ensi sin erbe zinsgut·

LIIII·

J - Žádný nájemce by neměl snášet od svého pána zabavení majetku kvůli nájmu, který má ročně platit. Kdo svůj nájem nezaplatí ve stanovené dny, zaplatí příště dvojnásobek, a za všechny dny, o které se pozdrží, pokud mu jeho pán doručí právní rozsudek a v jeho domě ho vyzve k zaplacení, neboť muž není povinen platit nájem mimo svůj dům. C - Nájem a desátek, který se odvádí ze statku, na němž je muž usazen, může pán nebo jeho posel dokázat lépe než může muž popírat. Tvrdí-li však muž, že zaplatil, musí to dokázat sedmi svědky, kteří viděli a slyšeli, že zaplatil, pokud mu to chce někdo popřít. D - Pán smí na svých statcích zabavit peníze, které mu byly z jeho statků přislíbeny, bez svolení rychtáře. K - Žádný nájemce nesmí zakládat lomy na kámen nebo doly na hlínu bez svolení svého pana, jehož je nájemcem, ani kácet les nebo mýtit na jeho nájemných statcích, není-li to jeho dědičný nájemný statek.

Alle w'ltlich gerichte hat begin von kore dar vme enmag kein gesaczt mâ richť sin· noch nimant he ensi gekorn oď belent richter· begeint ab' eine hanthafte tat von dube oder vô roube da der mâ mite begriffen wirt· da mus mâ wol vme kysen einê gouge

LV·

A - Veškerý světský soud začíná volbou. Proto nesmí žádný muž dosazen za rychtáře - jen ten, kdo je rychtářem zvolen, nebo komu byl úřad propůjčen jako léno. Stane-li se však zjevný čin, krádež nebo loupež, při němž bude pachatel lapen, smí být župní purkrabí volen

23r

23r

zu minnestê von dren dorfen di gen da zu richtene ab si des belentê richters nich gehabê mugê·

z nejméně tří vesnic, aby čin soudil, není-li po ruce rychtář, jemuž byl úřad propůjčen jako léno.

An gouschaft is mit rechte keî len noch volge· wen is ist ď lantlute vrie kore· das si gougrevê kisê zu iclicher gaen tat oď zu bescheideń zit· Liet si ab' ein h're he sal da lenrechtis sinê mâne vñ sinê kinderî vô phlegê· is enbreche en beidê di lantlute mit irre rechtin kore·

LVI·

A - V župě neexistuje po právu žádné pořadí lén. Pak je na svobodné vůli usedlíků, zda si župního purkrabího budou volit pro každou jednotlivou událost nebo na dobu určitou. Propůjčuje-li však úřad pán, měl by se jeho muž a jeho děti zříci lenní povinnosti, pokud je usedlíci svou zákonnou volbou oba zavrhnou.

Unde wirt ď dip oď ď rouber binnê tage vñ binnê nach nich vorwndê so hat ď gougreve keî gerichte dar an· Dis is geredet vô dem gougrevê dê mâ kuset zu eime vngerichte in ď hanthaften tat· zu richtene des selbn tages· wê mâ ab' kuset zu lang'zit den sal ď greue oď ď markgreue belenê vor dem gibt mâ achte· ď mus och wol vb'nechtig vngerichte richtê·

LVII·

U - Nebude-li zloděj či lupič usvědčen ještě téhož dne a téže noci, nemá nad ním župní purkrabí žádnou soudní moc. Pro župního purkrabího platí, že se volí, aby ještě téhož dne soudil zločin, jenž byl zjevně spáchán. Kdo je však do úřadu zvolen na delší dobu, tomu by měl být úřad propůjčen jako léno hrabětem či markrabětem. Především dává pozor na to, že smí také soudit zločin, který se stal již před nocí.

Wen der greue kumt zu des gougreuê dinge so sal des gougreuê ding niď sin geleit Also is des greuen ding· wen ď kunig in sine graueschaft kvmt da si beide zu kegêw'te sin· als ist iclichs richters da ď kunig zu kegêw'te is· di clage di enge denne uf den kvnig·

LVIII·

W - Když hrabě přijde k soudnímu stání župního purkrabího, měl by vést stání. A - Totéž platí pro soudní stání hraběte, když do jeho hrabství přijde král a jsou oba přítomni. Stejně tak každý rychtář, je-li přítomen král, postoupí žalobu králi.

Alle clage vñ alle vngerichte mus ď richter wol richtê in sime gerichte wo he is ane ab mâ uf ein eigê clait· oď uf einê schephinbare vriê mâ vngerichte clait des enmag he nich gerichten· wê zcu rechter dingstat vnde vnď kvniges banne· Bi kvniges banne ensal kein man dingen he enhabe den ban von dê kvnige enphangê w'dê ban eins enphet

LIX·

A - Každou žalobu a každý zločin smí rychtář soudit ve svém soudním okrsku na tom místě, kde se právě nachází, s výjimkou žaloby o pozemkové vlastnictví nebo když je muž mající právo usednout v soudní lavici obžalován ze zločinu. To nesmí rychtář soudit nikde jinde než na zákonném místě soudu a pod královskou soudní pravomocí. B - Při královské soudní pravomoci nesmí nikdo držet soud, pokud nepřijal od krále soudní pravomoc. Kdo jednou obdržel soudní pravomoc,

23v

23v

he endarf en anderweit nicht enphâ ab ď kunig stirbt binnen eiñ voitie enmag kein kuniges bâ gesin wen eiñ· Wer bi kvniges bâne dingt ď den ban nich enphâgen hat ď sal wettê sine zcunge Js en mag kein greue ď bi kvniges banne dingt kein echt dîg gehabn ane sinê schultheisen vor dê he sich zu rechte biten sal· dar vme sal he dê schultheisen des erstê vrteils vragê ab is dinges zit si· vñ da noch ab he vorbiten muse vnrecht· vñ vnlust wenne im das vundî wirt· so clage menlich das im werre mt vorsprechî·

 

nepotřebuje ji přijímat znovu, pokud král zemře. V rámci fojtského okrsku nesmí být více než jedna královská soudní pravomoc. W - Kdo pod královskou soudní pravomocí uspořádá soudní jednání a tuto pravomoc neobdržel, měl by být ztrestán na jazyku. J - Žádný hrabě, který pod královskou soudní pravomocí uspořádá soudní jednání, nemůže vést správně jednání bez svého šoltyse, před nímž by se měl nabídnout k právu. Proto by se měl šoltyse jako prvního otázat na jeho názor, zda je vhodný čas pro soudní jednání, a potom může zakázat nepravosti a neklid. Když mu to bude potvrzeno, může mužně s mluvčím vznést žalobu v té věci, která je předmětem sváru.

Ane vorsprechê mus wol clagê ein mâ vñ entw'tin ab he sich des schadê getrostê wil ď im da vô begeinê mag alse he bi dem vorsprechê wol tut· di wile he an sin wort nicht engiet· Der richť sal zu vorsprechê gebñ· wen mâ vô erst bittet· vñ keinê âderê he en w'de des ledig mit rechte· vorspreche enmag nimât geweigern zu wesene îdem gerichte da he wanet· oď gut inne hat oder rech vordert ane uf sinê mage vñ uf sinê h'rê vñ uf sinê mâ· ab im di clage an den lip oď â sinê gesunt oď an sin recht get· Bitten zwene mâ vm einê vorsprechê zu male das stet an dem richť welcheme hen gebñ wil· clagê si och zu male das stet an deme richťe welchen he zum ersten horen wil· is ensi das eiñ di erste clage gezugê muge Der stâmernde mâ missespricht he· he mus sich wol irholn vorsvmit he ouch kein man des vorspreche he is he mus sich wol irholn

LX·

A - Bez mluvčího smí muž žalovat a zodpovídat se, pokud se hodlá vystavit nebezpečí újmy, která mu může vzniknout tím, že se přeřekne - toto nemůže napravit, jak je to možné u mluvčího, když mu jeho slova neschválí. D - O koho člověk poprve požádal jako o mluvčího, toho by mu měl rychtář dát, a nikoho jiného, a ten k tomu bude po právu uvolněn. Mluvčí nesmí odmítnout nikoho v soudním okrsku, v němž bydlí nebo drží zboží nebo se domáhá práva, leda pokud jde o jeho příbuzného, jeho pána nebo jeho poddaného, jde-li mu žalobou o život, zdraví či právo. B - Požádají-li dva muži současně o téhož mluvčího, je na rychtáři, kterému z nich ho hodlá dát. Obviní-li se současně, je na rychtáři, kterého z nich chce slyšet nejdříve, podle toho, komu z nich mohou svědkové dosvědčit, že vznesl žalobu jako první. D - Koktavý se smí opravit, pokud se přeřekne. Poškodí-li tím toho, jehož je mluvčím, může ho tento

24r

24r

mit eime andñ vorsprechê· Ein iclich mâ mag wol vorspreche sin in dê lâde zu sachsî zu lantrechte· sunď phaffê· den mâ mag â sime rechte nich bescheldì· burgê mus he ab'seczen da he kein erbe hat vor des richters gewette vñ vor buse· ab he si vorboret· vñ nich er· Wo ď mâ recht vordert, da sal he rechtis (phlegê vñ helfen·

 

nahradit jiným mluvčím. E - V Sasku smí být dle zemského práva mluvčím každý muž, vyjma duchovních, je-li na svém právu bezúhonný. Ručitel, který zde nevlastní žádnou půdu, však musí složit částku pro rychtáře jako vyrovnání a zálohu na pokutu, pokud by o ni přišel. W - Kde se muž dožaduje práva, tam by se měl o právo starat a napomáhat mu.

Kein cleger endarf burgê seczin er di clage getait wirt· Wer keine burgê hat da he och kein erbe enhat· den sal di vrone gewalt behaldê ab he vme vngerichte clait oď di clage uf en get· wen ď mâ zu vorsprechê nimt ď mus sin wort wol sprechê vm alle di clage di mâ uf en claget· vñ di he hat zu clayne· di wile he im mt rechte nich benumê wirt oď ir ein des andern nicht abe enget·

LXI·

K - Žalobce nemusí ustavit ručitele před tím, než zahájí obžalobu. W - Kdo nemá ručitele a také nevlastní žádnou půdu, měl by mít k dispozici biřice, žaluje-li pro zločin nebo je-li žaloba vznesena proti němu. Ten, koho si muž vezme jako mluvčího, musí svá slova odříkávat dobře při celé žalobě, kterou jiný proti němu vznáší, nebo ji má sám vznést, pokud dotyčný nebude v souladu s právem nebo pokud se ten druhý nevzdá.

Man sal nimâde twingê zu keiń clage· ď he nich begonst enhat vor dem richtê· Menlich mus sins schaden wol swigê wi lâge he wil· schriet ab'he das gerufte· das mus he wol vordem mit rechte· wen das gerufte is der clage begin· Wer sin swert zuit uf eins andñ mânes schadê das swt is des richters· Vmme blos gerufte wettit ein mâ dri schillîge ab he im nich envolgit noch rechte· volvordert he ab'sine clage noch rechte ane kamph vñ enket im yener mit vnschult he blibet is ane schadin· he enhabe en denne kemphlich angesprochen vñ weis he des vridebrecheris namê nicht· he beclage en vngenant·

LXII·

M - Člověk by neměl k žalobě nutit nikoho, kdo není připraven předstoupit před rychtáře. M - Může mužně zamlčet svou škodu, pokud chce. Vykřikne-li však, musí tak učinit v souladu s právem, jestliže již výkřikem zahájil žalobu. W - Meč toho, kdo jej tasí, aby ublížil jinému, náleží rychtáři. V - Za každý výkřik, zaplatí muž tři šilinky, jestliže nenásleduje podle práva. Kdo uskuteční svou žalobu podle práva bez souboje a obžalovaný prokáže svou nevinu, ten zůstane beze škody. Tu utrpí, pokud vyzval druhého na souboj. A nezná-li jméno rušitele míru, měl by ho obžalovat jako bezejmenného.

24v

24v

Gezuges sal mâ ubir sechs wochen volkumê des sich ď mâ vormessin hat· oď zu hant ab he wil· sal man abir eigen gezugen das mus zu hant odir zu dem nehistê dinge gesehen· Der richter sal vmmer den mâ vragen ab he an sins vorsprechen wort ye· vñ sal vrteil vragê zcwischen zwier mâne rede· vragit he noch sime mutwillê vñ nicht noch rechte das enschadet· noch envromt irme keî Welches urteils mâ von erst vraget das sal mâ von erst vinden Der cleg' vñ uf den di clage get di musen wol gespreche habñ vm icliche rede driens· also lange bis si der vronebote wider inlade· In allen stetin is gerichte· da der richť mit vrteiln richtet· Offenbar sal ď mâ vor gerichte nicht sprechin sint he vorsprechen hat· vragit en ab' richť ab he an sins vorsprechê wort ie· he mag wol sprechê yo oď neyn· oď gespreches bitten·

 

G - Důkaz by měl člověk předložit do šesti týdnů, na něž má nárok, nebo ihned, pokud chce. Má-li však člověk prokázat pozemkové vlastnictví, musí tak učinit ihned nebo na následujícím stání. Rychtář by se měl vždy muže dotázat, zda schvaluje slova svého mluvčího, a měl by mezi řečmi obou mužů tázat na jejich soud. Ptá-li se na jeho vlastní mínění a ne podle práva, poškozuje tím nebo prospívá buď jednomu, nebo druhému. W - Kdo je první tázán na svůj soud, ten by měl být vyhledán jako první. D - Žalobce a ten, kdo jde proti žalobě, se smí poradit třikrát pro každou řeč tak dlouho, než je biřic opět předvolá. Ve všech městech je soud, kde rychtář rozsudkem soudí. O - Veřejně by muž neměl mluvit před soudem, pokud nemá mluvčího. Ptá-li se ho však rychtář, zda souhlasí se slovy svého mluvčího, může říci ano či ne nebo požádat o konzultaci.

Wer kemplich grusen wil einen sinen genos· der sal bitten den richter das he sich unďwinden muse eins sines vridebrecheres zu rechte· den he da se· wen im das mit vrteiln irteilt wirt das he tun muse· so vrage he wo he sich sin vndirwindê sulle· das is im helfinde si zu sime rechte· so vint man im· zu rechte gezogentlichen bi sime houbtloche· Wen he sich sin vndirwunden hat· vnde mit vrlobe gelasin· so sal he im kundigen wor vmme he sich sin vndirwunden habe· das mag he tun zu hât ab he wil· odir eins gesprechis dar vmme biten· so mus he en schuldigen das he den

LXIII·

W - Kdo hodlá vyzvat k souboji svého druha (snad myšleno stejného stavu), měl by požádat rychtáře, aby jej po právu zmocnil proti rušiteli pořádku, jehož tu vidí. Když je mu soudem určeno, že tak má učinit, otáže se, kde by měl uplatnit své zmocnění, aby mu bylo nápomocno pro jeho právo. Tak bude člověk podle práva zatahán za výstřih. W - Když byl takto zmocněn a poté byl s dovolením opět propuštěn, měl by mu oznámit, proč byl zmocněn. To může dělat hned, chce-li, nebo se poradit. Potom ho musí obvinit, že

25r

25r

vride an im gebrochen habe· enzwedir uf des kuniges strase oder in dem dorfe· wo he en gebrochen habe· alse clage he uf en· So schuldige he en· abir das he en gewndit habe· vnde di not an im getan di he wol bewisen muge· so sal he wisen di wnde odir di narwe ab si heil is· So clage he vor bas· das he en beroubit habe sins gutis· vnde des genvmê so vil das is nich ergir ensi· is ensi wol kamphw'dig· dise dri vngerichte sal he zu male clagê· welchs he vorswigit· so hat he sinê kamph vorlorn· So spreche he vor bas· da sach ich selbe en selber vñ beschriete en mit dem gerufte· wil he des bekennê das is mir lip· vñ bekennet hes nicht· ich wil is en beredin mit alle dem rechte das mir das lant volg irteilt· odir die schephin ab is vndir kvniges banne is· So bite iener der gewere· di sal man im tun· doch mus der man sine clage wol bessern· vor der gewere· wenne di gewere getan is· so butit iener sine vnschult· das is ein eit unde ein echt kamph ab he en zu rechte gegrusit hat· vnde ab is also is ich meine ab hes vorlemde den kamph volbrengen mag· Ein iclich man mag kamphes weigern deme der wers geborn is· wen he der abir bas geborn is· den enkan der wers geborne nich vorlegen mit der bessern geburt· ab he en anspricht· kamphes mag ein man wol weigern ab mâ en grusit noch mittage· is en were er begonst· der richter sal ouch

porušil mír, buď na královské cestě nebo ve vesnici. Kde jej porušil, tam jej obviní. S - Tak ho opět obviní, že ho zranil a způsobil mu újmu, což může dobře dokázat. I měl by mu ukázat ránu či jizvu, je-li již zhojena. S - Pak dále žaluje, že ho oloupil o svršky, a pokud je vzal, že není nesprávné, když by proto došlo k souboji. Kvůli těmto třem zločinům by měl současně žalovat. Pokud některý z nich zamlčí, prohrál svůj boj. S - Dál mluví takto: "Viděl jsem ho tam a křičel. Chce-li se přiznat, uvítám to. A pokud se nepřizná, hodlám ho usvědčit po právu, které mi přizná zemský správce či konšel, pokud spadá pod královskou pravomoc." S - TPak onen požádá o záruku, jež mu má být poskytnuta. Avšak žalobce musí svou žalobu opravit před poskytnutím záruky. Když je záruka udělena, tak obviněný nabídne svou nevinu, to je přísahu a soudní souboj, jestliže jej k němu žalobce po právu vyzval. Je tomu tak, myslím, i když může nastoupit k souboji navzdory tělesné újmě. E - Každý může odmítnout souboj tomu, kdo je níže urozený. Když je ovšem někdo výše urozený, nemůže níže urozený odmítnout výše urozeného, když ho vyzve k boji. Souboj může odmítnout ten, kdo je vyzván až po poledni, a to dříve než se začne. Rychtář má též

25v

25v

phlegen eins schildes vnde eins swertis deme den man da schuldigit ab hes bedarf Kâphes mag ouch ein man sime mage bewerin· ab sye beide mage sin· also das hes selb sibende gewere uf den heiligen· das si also nae mage sin das si durch recht nicht zu samne vechten sul·. Der richter sal zwene boten gebñ ir iclichem di da vechtin suln· das si seen das man si gere noch rechtir gewonheit· ledir vñ linî ding mugñ si antun· also vil als si wollen· houbt vnde vueze· vorne suln en blos sin an den hendê ensuln si nicht wenne dunne hanczchen habñ· ein blos swert in der hant· vñ eins vmmegegurt oder zwei· das stet an irre kore einen sineweln schilt in der andirn hant da nicht wêne holcz unde ledir inne sie· ane di pukele di mus wol yserin sin· einen rok ane ermele vb'der gare· Vride sal mâ dem kreize gebiten bi dê halse· das si nimât enirre an irme kamphe· Jr iclichem sal der richť einê mâ gebñ ď sinê boum trage· di ensuln si nichtes irren· wê abir ein vellit· das he dê boum vnďstoze oď ab he gewund‘ wirt· oď des boumes gert· des selbn en mus he nich tvn· he en habes vrlop vô dê richtê· noch deme das deme kreise vride gebotî is so suln si des kreises zu rechte gern dê sal en ď richť irloybê· ortbant vô dê swertscheidê suln si abbrechê· si enhabês dêne vrlop vô deme richtê· Vor dê richť suln si beide gegerwit gê· vñ swern· ď eine das di schult war si· da he en vmme beclait

dát obviněnému štít a meč, pokud potřebuje. K - Souboj dále může odmítnout jeho příbuzný, jsou-li oba příbuzní, a když odpřisáhne na svaté ostatky, že jsou blízce příbuzní, že spolu dle práva ne mají šermovat. D - Rychtář by měl každému, kdo má šermovat, přidělit dva zmocněnce, kteří mají dbát, že se ozbrojí po správném zvyku. Kožené a plátěné věci smí obléci, jen pokud chtějí. Hlava a nohy jsou vpředu holé a na rukou nemají mít nic než tenkou rukavici, obnažený meč v ruce a jedním nebo dvěma opásaný, což záleží zcela na jejich volbě, v druhé ruce kulatý štít, na němž by mělo být pouze dřevo a kůže s výjimkou puklice, která musí být železná, přes zbroj suknici bez rukávů. V - Na kolbišti má být pod hrdelním trestem nařízeno zachovávání klidu, aby je nikdo při boji nerušil. J - Každému z nich by měl rychtář přidělit jednoho muže, jenž ponese své bidlo. Neměli by jim překážet, leda když jeden z bojovníků upadne, vstrčí mezi ně bidlo, nebo když jeden z nich bude raněn nebo když o bidlo požádá. Toto však nesmí udělat, pokud k tomu nemá svolení rychtáře. Poté, co je na kolbišti sjednán klid, měli by požádat rychtáře o poskytnutí kolbiště k právu. Od ostří mečů by měli odlámat hroty, pakliže mají svolení rychtáře. V - Oba připraveni by měli předstoupit před rychtáře a přísahat - jeden, že obvinění, které vznesl, se zakládá na právu,

26r

26r

habe· der anďe das he vnschuldig si· das en got so helfe zu irme kamphi· Di sunne sal mâ en gliche teiln wen si erst zusamne gen· wirt ab'he vorwundî uf dê mâ sprichit· mâ richtet vb'en· vichtet he sige· mâ lest en mit gewette vñ mit buse· Der cleg' sal von erst in den kreis kumê ab ď andere zu lange svmet· ď richť sal en lasen vorheischê den vronêboten in deme huse da he sich inne gerwit vñ sal zwene schephî mitesenden· sus sal mâ en ladin zu dem andirn vñ zu dê dritten male· Kumt he zu ď dritten ladûge nicht vor ď cleg' sal uf sten vñ sich zu kamphe biten vñ sla zwene slege vñ steche einen stich kegen dem winde da mite hat he ienê vorwndin so getaner clage· alse he en ansprach· vñ sal im ď richter richtê als ab he vorwndin mit kamphe were·

 

- druhý, že je nevinen, takže mu Bůh pomůže v jeho boji. D - Slunce by mělo být rozděleno stejným dílem, když se poprvé střetnou. Bude-li však ten, kdo je obžalován, přemožen, bude odsouzen. Vybojuje-li vítězství, je propuštěn k modlitbám a pokání. D - Žalobce by měl přijít na kolbiště jako první. Když druhý příliš dlouho otálí, pak by měl rychtář vyslat biřice do domu, v němž se připravuje, a spolu s ním vyslat i dva konšely. Právě tak by měl být vyzván i podruhé a potřetí. K - Nedostaví-li se ani po třetím vyzvání, měl by žalobce povstat a nabídnout se k boji a měl by provést dva údery a jeden bod do vzduchu. Tím usvědčil obžalovaného, jehož vyzval, a rychtář by ho měl odsoudit, jako by byl poražen v boji.

Sus sal mâ ouch vorwindê einê totê ab mâ en an dube oď an roube oď in sogetanê dingê geslagê hat· mag ab'he den toten mit siben mâne gezuge vorwinden so endarf he sich zu kamphe nich bitê kegen en· buyt ab'ein des totê mac· wer he si en vorzustene mt kâphe· ď vorleget alle gezug wen so mag man en ane kamph nicht gewînê he ensi denne vorvest· alse hi vor gesait ist· also vorwint mâ den ouch der zu kâphe gevangen vñ gegrusit ist· vñ gelob´'vñ burgen secz vorzukvmene vñ nich vorenkvmt zu rechtin tedingê· Wer lip oď hant loset das im mt rechte vorteilt is der is rechtelos··

LXIIII·

S - Stejným způsobem by měl být usvědčen mrtvý, je-li zabit při krádeži nebo při loupeži nebo při dokonaném zločinu. Ovšem může-li někdo usvědčit mrtvého svědectvím sedmi mužů, nemusí žádat o boj proti němu. Avšak nabízí-li příbuzný mrtvého, kdokoliv to je, že ho v boji zastoupí, vyloučí tím veškeré svědectví. Pokud jej nemůže usvědčit bez souboje, pak je uvězněn. Jak bylo již dříve řečeno, je usvědčen také ten, komu je souboj nařízen a je o něj požádán a přislíbí a zaručí se, že se dostaví, a ve stanovený termín se neobjeví. W - Kdo příjde o život nebo ruku, k čemuž je právem odsouzen, je bezprávný.

26v

26v

Wer da borgt einê mâ ûme vngerichte vorzubrègene· ab he en nich vorbrengê enmag· he mus sin wergelt gebn· vñ enschadit deme zu sime rechte nich ď en geborgt hatte· wergelt gibt mâ vb'zwelf wochê vô der zit das is gewnnê wirt· Alle schult mus mâ wol geldî dem mâ si geldin sal vor deme tage das mâ si geldin solde· also das man si gelde an ď stat da si yeñ dem man si geldê sal vnbekûmert von dênen muge brengê des sal he gezug habn ab hes bedarf an zwen mânê· di is saen das he vorgalt· oď zu geldene bot mit silbere oď mit phenningê di genge vñ gebe da woren· vñ is yeñ weigerte mit vnrechte zu nemene·

LXV·

W - Kdo se zaručí, že muže kvůli zločinu před soud přivede, a pokud ho předvést nemůže, musí zaplatit vergeld, a toto neuškodí na jeho právech tomu, kdo se zaručil. Vergeld je splatný během dvanácti týdnů od doby sporu. A - Celý dluh musí být tomu, komu má být splacen, uhrazen před dnem, kdy by měl být splacen, takže když je na místě zaplacen, může si jej ten, tomu má být zaplaceno, bez obtíží odnést. Pokud potřebuje svědecký důkaz, dosvědčí mu dva muži, kteří viděli, že zaplatil nebo že nabídl zaplatit stříbrem či feniky, jež jsou obvyklé, a onen je neprávem odmítl přijmout.

Wen mâ mit ď hanthaftê tat vet· also als he gevangê wirt sal mâ en vor gerichte brengê vñ selb sibende sal en ď cleg' vorzugen· also tut mâ den vorvestê mâ· ab man di tat gezugit· dar ûme h'vorvest wart· Doch ensal mâ nimâde vorteiln sinê lip mt ď vorvestunge noch mit ď achte da he mit namê nicht inkvmê is· Wen man vor gerichte beclait vñ is he da nich mâ sal im tedingen zu deme nehisten dinge·

LXVI·

W - Kdo je přistižen přímo při činu, měl by být tak, jako by byl zajat, přiveden před soud, kde by ho měl žalobce sedmkrát usvědčit. Právě tak se jedná s uvězněným, pokud se čin, pro nějž byl uvězněn, svědecky prokáže. Avšak nikomu by neměl být rozsudkem upírán život jen na základě uvěznění či klatby, jestliže není osobně přítomen. W - Je-li muž před soudem obžalován a není přítomen, měl by být předvolán k příštímu přelíčení.

Wen mâ ab' beclait vm vngerichte dem sal mâ tedingê vb' dries virzcênacht Clait mâ vngerichte vb' einê vrien schephîbaren man den sal mâ tedingê dries ymer vb' sechs wochin vnď kuniges bâne vnde zu echter dingstat wer nicht vorenkvmt zu dem dritten tedinge· den vorvestet mâ Vmme andirs keine clage sal mâ den

LXVII·

W - Kdo je však žalován pro zločin, má být třikrát obeslán, pokaždé znovu po čtrnácti nocích. C - Je-li pro zločin obžalován muž mající právo usednout v soudní lavici, by měl být obeslán rovněž třikrát, pokaždé po šesti týdnech, a to pod královskou soudní pravomoc a na místo řádného soudu. Kdo se nedostaví ani ke třetímu soudnímu termínu, bude uvězněn. V - Pro žádnou jinou obžalobu nemá být

 

26v

     

27r

27r

mâ vorvestê ane vme di· di an den lip oď an di hant get·

 

člověk uvězněn, než pro tu, při níž jde o život nebo o ruku.

Wer ab'den andirn knutelit so das im di slege swellin· oď wer den andern blutrvnstig macht· ane vleischwndin clagit hes deme richtere oď dem vronêboten oď dê burmester vñ den geburê vnde bewiset hes in ď vrischê tat vñ kvmt ieñ nich vor binnê sinê rechtê tedingê sich zu entredene oď zu besserne noch rechte mâ sal en vorvestê mit ď blutigen wndê ane vleischwundî· oď mit dê narwê ď wndê· vñ mit kemphlichen wortê mag ein mâ den andñ zu kamphe van· Ane vleischwndî mag mâ och einê mâ toten oď lernê mit slegê oď mt stosen oď mt w'rfen vñ anders zu mâcher wis da he sine hât oď sinê lip an vorwirket vñ di vorvestûge vorschult· Vmme welche schult ď mâ vorvest wirt· wirt he in ď vorvestûge gevangê vñ vor gerichte bracht is get im an den lip ab he der tat vñ ď vorvestûge vorzugit wirt· zut ab'he sich us ď vorvestûge vñ kvmt h'vngevâgê vor gerichte he kvmt zu sime rechte also ab he nie vorvestet wurde·

LXVIII·

W - Kdo ale jiného udeří tak, že mu úderem způsobí podlitinu, nebo kdo jinému způsobí krvácení, aniž ho poraní do masa, a bude zažalován u rychtáře či biřice nebo u burmistra a sedláků, a je mu to dokázáno na čerstvém činu a nedostaví se ve stanovený termín k soudu, aby se hájil nebo dle zákona čin napravil, měl by být uvězněn. Muž může vyzvat bojovnými slovy jiného k soudnímu souboji s krvácejícím zraněním bez poranění masa anebo s jizvou po poranění. A - Také bez poranění masa lze muže usmrtit nebo ochromit údery nebo ranami nebo hody a jinými způsoby, čímž příjde o ruku nebo o život nebo si vyslouží vězení. V - Pro která provinění bude muž uvězněn, bude při uvěznění spoután a před soud přiveden, půjde mu o život, pokud bude z činu a věznění usvědčen. Je-li ale vytažen z vězení a nespoután předstoupí před soud, dostane se mu práv, jako by nikdy uvězněn nebyl.

Wer och einê totê mâ oď einê gewundetê geuangê vurt vñ zu eime vridebrechê beredê wil mt kamphe oď ane kâph· vñ beredt he sin nich mâ sal vbir en richten noch vrides rechte·

LXIX·

W - Kdo přivede mrtvého nebo raněného zajatce a chce ho usvědčit jako rušitele míru soubojem nebo bez souboje, a pak ho neusvědčí, měl by být odsouzen dle mírového práva.

Hat ab'ein mâ geclait uf gut zu drin tedingê mâ sal en dar inwisê vnde sal is en geweldigê da enmus en nimât vswisê he entu is mit rechter clage·

LXX·

H - Žaloval-li však muž o majetek na třech soudních termínech, měl by ho popsat, a k tomu by mu měl být dán prostor - toto mu nemůže nikdo upřít, je-li žaloba dle práva.

 

27r

     

27v

27v

Die inwisvnge mag ď man entredê binnê ď iarzal uf dê heiligê· he mus ab'das gut vorvestin drin dingê ab mâ dar uf clait· Clait mâ ab' vme schult ub'den ď da nich dingphlichtig en is mâ sal im gebitê vô gerichtis halbin das he gelde ub' virzennacht· oď di schult entrede mt rechte· entut hes nich mâ sal en da vor phendî· vñ das phant zu borge tun dries vb'· virzennacht· ab mâ is gert zu borge· vñ wil mâ is nich mâ sal is doch haldê sechs wochen vnvortan· vñ entredit ieñ di schult dar vndir nich· sint mag he si nich entredin· is enbeneme im dêne echt not· So sal mâ das phant vor di schult vorsezzê oď vorkoufen ab mâ is da vor nicht vorsezzin mag· wirt da ab'icht vberig das sal mâ ieme wiďgebñ· gebricht da ab'icht an· mâ sal en abir phendê also lange bis ienir sin gelt habe· Wer so vme vngerichte vor gerichte beclait wirt mt dem gerufte er is vbir nechtig w'de mag ď cleger das vngerichte gezugê selb sibende· mâ vorvestit yenen ď is getan hat al zu hant· Is ab'ď richť busen sime gerichte wen dis geschiet· so clage he deme vronenboten an des richters stat· hat he dirre clage gezug des ersten tagis wen ď richť wider in sin gerichte kumt mâ vorvestet yenen· als ab di tat des selbin tages geschen si·

 

D - Popisu lze v roční lhůtě oponovat přísahou na ostatky. Musí však majetek potvrdit na třech soudních stáních, pokud o něj žaluje. C - Žaluje-li však člověk pro provinění toho, kdo není jednání přítomen, měl by ho vyzvat ze strany soudu, aby do čtrnácti nocí zaplatil či peněžitý dluh po právu popřel. Pokud tak neučiní, měla by se mu tudíž po čtrnácti nocích zabavit zástava, která činí trojnásobek záruky, je-li o ni žádáno. Není-li požadována, pak by měla být zadržena na šest týdnů, aniž by byla vydána. Nevyvrátí-li dluh v této lhůtě, pak jej již nemůže popírat, nebrání-li mu v tom existenční nouze. S - Tehdy by se měla záruka za dluh dát do zástavy nebo prodat, pokud ji nelze zastavit. Zbude-li však něco, měl by to dostat nazpět. Schází-li však ještě něco, mělo by mu být opět zabaveno tak dlouho, dokud onen nemá své peníze. W - Kdo bude pro zločin před soudem výkřikem obžalován, tomu může, dříve než noc uplyne, žalobce jeho zločin sám dosvědčit, a ten, kdo ho spáchal, bude ihned uvězněn. I - Stane-li se však, že je rychtář mimo svůj soudní okrsek, přednese žalobu biřici na rychtářově místě. Má-li pro tuto žalobu svědka, pak prvního dne, kdy se rychtář opět dostaví ke svému soudu, stvrdí, jako by se to událo téhož dne.

Wen der gekorne gougreue oď der belente richter vor deme greuem vorvestet· gezuget he di vorvestunge

LXXI·

W - Kdo je zvoleným župním purkrabím či ustanoveným rychtářem před hrabětem uvězněn, dosvědčí-li věznění

 

27v

     

28r

28r

An gebundenê tagê enmus mâ nicht dîgê·

 

Vrteil enmus och nimant vindê· ub'sinê h'ren· vñ ub' sinê mâ· vñ ub´sinê mag· da is en an irn lip oď an irn gesût oď ane ire ere get· schephinbare vrie lute musen wol vrteil vindê ub' iclichê mâ· is enmus ab'uf si nimât vrteil vindê· das an irn lip oď an ire ere oď an ir erbe get· noch ir vrteil scheldî he ensi en ebinburtig· Busen kvniges bâne mus iclich mâ ub'den andñ vrteil vindê vñ vrteil scheldê· ď da vollenkomê is an sime rechte· vme so getane sache di mâ ane kvniges ban richtê mag· Schilt mâ ein vrteil· des sal man czien an den hogern richter· zu leczt vor den kvnig· da sal der richť sine boten czugebê· di da horen welchir volkvme vor dê kvnige· Die botê suln wesin schephêbare vrie· ab is in eiñ graueschaft geschit· geschit is ab'in eiñ marke· so mogens wesin alľerhande lûyte w'si sin vollenkvmê an irme rechte· di sal der richť bekostigê· brot vñ bier sal he en gnug gebê vñ dri gerichte zu dem di des tages czitig sin vñ einê becher wines· zwei gerichte den knechtî vunf garbê iclichê pherde unď tage vñ unď nacht· vñ mâ sal si vorne beslan· Sechse suln ď knechte sin achte ď pherde· wê si dê kvnig von erst irvarn binnen sechsisch art so suln si zu houe varn vñ da noch vb' sechswochê das vrteil wiďbrêgê Der das vrteil gescholdê hat volkvmt hes nich he mus dar vme wettî deme richťe vñ ieme sine buse gebê des vrteil he gescholdê hat

XIII·

V - Nikdo též nesmí skrz svého pána nebo skrz svého poddaného nebo skrz svého příbuzného vyhledávat rozsudek, když mu jde o život nebo o zdraví nebo o čest. Lidé bez závazků mohou vyhledávat rozsudek skrz kohokoli. Ale nikdo, kdo se jim nerovná stavem, skrz ně nesmí vyhledávat rozsudek, při němž jde o život nebo o čest nebo o dědictví, ani jejich rozsudek hanět. B - Mimo královskou soudní pravomoc smí každý nad jiným nacházet rozsudek a rozsudek napadat je-li plnoprávný a jedná-li se o takovou věc, kterou lze soudit bez královské soudní pravomoci. Nesouhlasí-li člověk s rozsudkem, měl by s ním táhnout k nejblížšímu vyššímu rychtáři, vposledku před krále. Tehdy by s ním měl rychtář své posly, kteří tam uslyší, kdo před králem vyhrál. D - Poslové by měli být bez závazků, pokud se toto udá v hrabství. Stane-li se to však v markrabství, mohou to být libovolní lidé, kteří jsou plnoprávní. Rychtář by je měl zaopatřit stravou. Měl by jim dát dostatek chleba a piva a k tomu tři pokrmy odpovídající denním dobám a jeden pohár vína, dva pokrmy sluhům, pro každého koně pět snopů na den a noc a předem je nechat okovat. S - Mělo by být šest sluhů a osm koní. Když je král na saské půdě, měli by se odebrat ke dvoru a potom během šesti týdnů přinést nazpět rozsudek. D - Kdo s rozsudkem nesouhlasil a neuspěl, musí rychtáři zaplatit vyrovnání, a tomu, s jehož rozsudkem nesouhlasil, dát odškodnění,

28v

28v

vñ deme richťe di kost geldê di he mit dê botê vortâ hat· keins gescholdenê vrteils mus mâ nich czien us einê graueschaft in eine marke· ab wol ď greue di grueschaft vô deme markereuê hat· di is da von das in ď marke kein kvniges ban enis vñ ir recht sich zweiet· dar vme sal mâ des vor das richte czien· Wer orteils gevragt wirt vñ des nich vindê kan· tar he sin recht dar czu tun das hes nicht vindê kunne· so mus mâ is wol vragê einê andern· da noch dê drittê vñ den vierdê· ď lezte gewînet is tag also lange· als yeme getedingt is uf den das vrtel get· Schilt ouch ein sachse ein urteil· vñ czut hes an sine vordere hât· vñ an di meiste menie· he mus dar vme vechtî selb sibende siñ genosen· wiď andere sibene· wo di meiste menie sige vichtet di behaldin das vrteil· Iclich vorsiget mâ wettt deme richťe· vñ gibit deme buze ď uf en gevochtê hat vme urteil sal mâ nirgê vechtê wen vor deme riche Vraget mâ einê man urteils vñ vint he noch sime sinne so hes rechste weis· ist is wol vnrech he lidet dar vme keine not· wiďsprich eiñ di volbort vñ vint he ein anď vrteil· welchir di mere volge hat ď behelt sin urteil· vñ blibens beide ane gewette· wen ir keiñ des andñ vrteil bescholdé hat· w'ein urteil schildê ď spreche also· das urteil das ď mâ vundê hat das is ûrecht· das schelde ich vñ zie des da ichs durch rech czien sal· Schilt ď swabe des sachsê urteil oď ď Sachse yens das

a rychtáři uhradit výdaje, které vynaložil na posly. Napadený rozsudek se nesmí přenášet z hrabství do markrabství, i kdyby hrabě obdržel své hrabství od markraběte. Je tomu tak proto, že v markrabství neplatí královská soudní pravomoc a jeho právo se liší. Proto se musí napadený rozsudek postoupit před vládce. W - Kdo bude žádán o rozsudek a nebude ho moci najít, má právo přísahat, že ho nedokáže najít. Pak se lze žádat jiného a potom třetího i čtvrtého. Poslední žádaný má na vydání rozsudku jen tak dlouhou lhůtu, jaká mu je dána. S - Též napadne-li Sas rozsudek a odvolá se na svou pravou ruku a na většinu, musí o to bojovat se sedmi druhy svého stavu proti sedmi jiným. Strana, která vybojuje většinu vítězství, vyhraje rozsudek. Každý poražený zaplatí rychtáři vyrovnání a dá odškodnění tomu, proti němuž bojoval. O rozsudek by se nemělo bojovat nikde jinde než před vladařem. V - Žádá-li muž jiného muže o rozsudek a tento jej nalezne podle svého názoru, tak sám nejlépe ví, že je-li nesprávný, neutrpí žádnou škodu. Odmítne-li jej někdo schválit a získá rozsudek někoho jiného, potom svůj rozsudek uhájí ten, kdo získá většinu, a oba zůstanou bez vyrovnání, pokud nikdo z nich nenapadne rozsudek toho druhého. Kdo napadá rozsudek, ten promluví takto: "Rozsudek, jež tento muž nalezl, je nesprávný. Napadám ho a povedu to tak daleko, kam až mám zákonné právo." S - Napadne-li Šváb Sasův rozsudek či Sas Švábův,

29r

29r

musen si vor dê kvnige bescheidê als hi vor geredit is· Stende sal mâ urteil scheldê· sizzende sal mâ urteil vindê unď kvniges bâne mêlich uf sime stule· ď ab'zu dê benkè nich geborn is ď sal des stules bittê mt urteiln· ein anď urteil zu vîdene· so sal im ieñ dê stul riumê ď das erste urteil uant· welch urteil ieñ dêne vint· das bite he zu behaldene mt sime rechte vñ czie des da hes durch recht zien sal vñ bitte ď botê dar zu vme ein bescheidê urteil sal mâ keiñ volburt vragê· ď is och vundñ hat ď mus da nich abe lasen ane yens willê dê das urteil gevundê is zu sime vrumê· wirt ein mâ gevâgê vme vngerichte· vñ vor gerichte bracht ensal kein urteil scheldê noch ď mâ ď da vechtê sal· sint he in dê kreis kvmt·

 

musí to nechat rozhodnout před králem, jak zde bylo již dříve uvedeno. S - Rozsudek by měl být napadnut vstoje - vsedě, každý na své židli, by se měl nalézt rozsudek pod královskou soudní pravomocí. Kdo však není zrozen pro lavice, ten by měl požádat o židli, aby rozsudek nalezli pospolu. Židli by mu měl uvolnit ten, kdo rozsudek nalezl jako první. Jaký rozsudek pak nalezne, takový se nabídne k dokázání právem, a vede ho tam, kam by ho měl dle práva vést, a požádá o to posly. U uspokojivého rozsudku by se nikdo neměl dotazovat na svolení. Taktéž ten, kdo ho nalezl, nesmí rozsudek vypustit bez svolení toho, komu je příznivý. Bude-li muž uvězněn za zločin a předveden před soud, nemůže tam napadnout ani rozsudek, ani muže, který by měl bojovat, jakmile vstoupí do kolbiště.

Nv vornemt vme vngerichte welch gerichte dar ub'get· dê dip sal mâ hêgê· geschiet ab'in dê dorfe des tages eine dube· di mîre dêne drier schillinge wert is· das mus ď burmeister wol richtê des selbê tages zu hute vñ czu hare· oď mt drin schillingê czu losene· so blibt ieñ erlos vñ rechtelos dis is das hoeste gerichte das ď burmeisť hat· des selbê sal he nich richtê ab is ub'nechtig wirt noch ď clage vme mer phênîge vñ vme andê varnde habe mus he wol richtê vor bas· Dis selbe gerichte get vb'vnrech mas vñ vnrechte wage· vñ ub' ualschê kouft ab mâ des orwndig wirt· Alle mordere vñ di dê phlug roubê oď mulen oď kirchê oď kirchoue· vñ vorrechtere vñ mortburnê oď di ire botschaft w´bî czu irme vrumê di sal mê alle radebrechê Slet oď vet

XIIII·

N - Nyní uslyšíte o zločinech, o nichž rozhoduje soud: Zloděj by měl viset. Udá-li se však na vesnici ve dne krádež za méně než tři šilinky, musí burmistr ještě téhož dne odsoudit pachatele ke ztrátě kůže a vlasů nebo tří šilinků. Tak zůstane bezectný a bezprávný. Toto je nejvyšší soud, který burmistr má. Téhož by neměl soudit, když již po žalobě uplynula noc. O větší sumu feniků a o jiný movitý majetek se však soudit může. D - Tentýž soud proběhne za nesprávný rozměr a nesprávnou váhu a za podvodný prodej, bude-li muž usvědčen. A - Všichni vrazi a ti, kteří ukradli pluh či vyloupili mlýn, kostel nebo hřbitov, a zrádci a žháři nebo ti, kteří zneužili úřad pro vlastní prospěch, ti všichni by měli být lámáni kolem. S - Kdo zabije nebo chytí

29v

29v

oď roubt oď b'rnt· sunď mortbrât oď wip odir mait notegt· vñ den vridebricht vñ di in ubirhure begriffen w'din dê sal mâ das houpt abeslan· di dube behaldê oď roup oď di si mit helfe dar zu sterkê· w'rdin si des vorwndî mâ richtet ub' si als ub' iene· Welch cristenmâ oď wip vnglöbig is vñ mit czoub' vme get oď mt vorgift vñ des vorwndê wirt di sal mâ uf ďhort burnê· welch richť vngerichte nich enrichtet· ď is des selbin gerichtis schuldig· das ub'ienê solde gen· nimant is ouch phlichtig des richters ding zu suchene noch rechtis im czu phlegene di wile he rechtes selbe gewigert hat·

 

nebo oloupí či zapálí, s výjimkou upálení, nebo znásilní ženu či dívku a poruší mír a ten, kdo byl přistiženi při nevěře, tomu by měla být setnuta hlava. Ti, kteří kryjí zloděje či lupiče nebo mu pomáhají, budou-li z toho usvědčeni, by měli být souzeni stejně jako oni. W - Je-li křesťan či křesťanka nevěřící a zabývá se kouzly nebo travičstvím, a bude-li jim to prokázáno, měli by být upáleni na hranici. Rychtář, který zločin nesoudí, ten zaslouží stejný soud jako ten, nad nímž měl být vynesen. Nikdo též není povinen vyhledat soudní stání ani se zabývat právem, pokud se sám tohoto práva zřekl.

Slet ein mâ den andeñ tot durch not vñ entar he bi im nich blibê· das he en vor gerichte brêge vñ vb'en richte vor sins libes angiste kvmt he sunď dê totin vor gerichte vñ bekênet hes· e· mâ ub'en clait vñ but he sich dar vme czu rechte mâ sal im sinê hals nicht vorteiln· Dem richťre sal mâ irteiln das hoeste gewette ď phênîge di mâ im phliet zu gebene zu gewette vñ dê magê ir w'gelt· di sal mâ vorladê ir w'rgelt zu nemene czu dê neestî dinge· vñ czu dê andeñ vñ zu dê drittê· kvmê si dêne nich vor· he sal da mitte sizzen bis das sis im mt clage angewînê vñ mâ sal im vride wirken· Vmme den man enmag im nimant an sinê hals gesprechen da he sich zu rechte vme bot· er mâ uf en claite brengit mâ ab' den totê vor gerichte vmbegraben· vñ clait uf in he mus entwortê vme sinê hals oď he mus den totê bereden·

XV·

S - Zabije-li muž jiného v nutné obraně a neodváží se ze strachu o svůj život u něho zůstat, aby ho přivedl před soud a nechal se nad ním soudit, a objeví se před soudem bez mrtvého a přizná se k tomu dříve, než je proti němu vzneseno obvinění, a nabídne se k právu, neměl by být odsouzen k hrdelnímu trestu. D - Rychtáři by měla být přiznána jako vyrovnání nejvyšší suma feniků, jaká se dává coby vyrovnání, a příbuzným jejich vergeld. Aby vergeld přijal, měl by být dotyčný předvolán k příštímu soudnímu stání a ke druhému a třetímu. Nedostaví-li se, měl být vergeld zadržen, dokud jej žalobou nezíská, a měl by mu být zajištěn mír. V - Nelze usilovat o ničí krk proto, že se dotyčný nabídl k právu, dříve než proti němu bude podána žaloba. Přivede-li však člověk před soud nepohřbeného mrtvého a žaluje na něj, musí se zodpovídat o svůj krk nebo musí mrtvého usvědčit.

30r

30r

Welch mâ vor gerichte vordert so getane sache da he eine gewere vme geloben mus· vñ gelobit he di· vnde kvmt da nach ein anď vñ vordert di selbe sache· vñ enmag he ď di gew' gelobt hat ienê nich abegewisen mit rechte· he mus sine vorderûge lasen mt eiñ w'buse· vnde mus dê richtere wettê Werbuse das is sine rechte hât· da he di gewer mitte gelobete· oď sin halbe w'gelt gelobt aber eine gewer ď da h'gewete oď erbe vordert· oď vrouwê di gerade vordem· oď keine varnde habe· gebricht en anď gew' das si in gebrochen wirt mt rechte· si wettê dê richtere dar vme· vñ lasen di habe mt buze·

XVI·

W - Kdo před soudem vyžaduje takovou věc, že za ni musí přislíbit záruku, a přislíbí-li ji, a potom příjde někdo jiný a vyžaduje tutéž věc, a nemůže-li ten, kdo záruku přislíbil, onoho druhého právoplatně odmítnout, musí se vzdát své pohledávky a musí rychtáři zaplatit pokutu za záruku. W - Pokuta za záruku, to je jeho pravá ruka, kterou záruku přislíbil, nebo polovina jeho vergeldu. Přislíbí-li však muž záruku, která vyžaduje hergewete nebo dědice, nebo žena, která se sama dožaduje přímo nebo nevlastní žádný movitý majetek, poruší tím jinou záruku, dostanou se do rozporu s právem a proto příjdou o majetek a zaplatí rychtáři odškodnění.

Gew'e sal iclich mâ tun vme totslag vñ vme lemdê vñ vme wndê vor sinê h'rê vñ vor sinê sw'tmag Wer dê andeñ belemt oď wndt· wirt hes beredet· mâ slet im di hât ab· welch vngerichte mâ ab' uf dê mâ beredt mt kâphe das get im an den lip· ein iclich mâ hat buse noch sinê geburt he enhabe si dêne vorworcht Wêne ď vronebote dê richtê wettit durch das he en an sime rechte vorsvmet hat· So wettet he des kuniges malder das sint czwene vñ drisig slege mt eiñ grunen eichinê gertê di zweier dumeln lang sin· Welch mâ an munde· an nasê· an ougê an zvngê· vñ an orn· vñ an des mânes gemechte· â hêdê· oď an vusin dirre iclich belemt wirt· vñ sal mâ im bessern· mâ mus is im geldê mt eime halbê w'gelde Ein iclich ving' vñ czen hat sine sunďliche buse noch

XVII·

G - Za usmrcení, zchomení a zranění by měl každý poskytnout vyrovnání před svým pánem a před svým příbuzným po meči. W - Kdo jiného zchromí nebo poraní, tomu bude uťata ruka, bude-li usvědčen. Koho však člověk ze zločinu usvědčí soubojem, tomu půjde o život. Každý muž má výši odškodnění podle svého původu, tj. má takovou újmu. W - Když biřic skládá rychtáři účet za to, že protiprávně zameškal, S - zaplatí královskou měřici, tj. třicet dva ran dva lokty dlouhým zeleným dubovým prutem. W - Kdo bude zchromen na ústech, na nose, na očích, na jazyku, na uších a na pohlaví, na rukou nebo na nohách, a měl-li by ho pachatel odškodnit, tomu musí zaplatit polovinu vergeldu. E - Za každý prst na ruce a každý prst na noze přísluší samostatné odškodnění podle

 

30r

     

30v

30v

deme das im an deme w'gelde geburt sin czende teil· Die wile ď mâ nich ensťbit wi dicke mâ en wndt· oď belemt in eiñ tat· mâ bessert im mit eime halbê w'gelde· wi dicke mâ ab' einê lamê mâ anďweit belemt in ein anď glit alse dicke sal mâ im bessirn mit eime halbê w'gelde· Wen mâ ane vleisch wndê slet· oď schilt lugeñ deme sal mâ buse gebê noch siñ geburt· wndt mâ einê mâ an dem glit das im vorgoldê is vor gerichte houwit mâ is im suber ab he enmag da kein hoer gelt an geuordern wen sine buse··

 

toho, komu vergeld přísluší - jeho desetina. D - Pokud muž nezemře, ale bude při činu poraněn nebo zchromen, jak se často stává, odškodní ho pachatel polovinou vergeldu. Ovšem kolikrát bude chromý opět zchromen na jiné končetině, tolikrát by měl být odškodněn polovinou vergeldu. W - Koho muž udeří bez poranění masa, nebo koho nazve lhářem, tomu by měl dát odškodnění dle jeho původu. Zraní-li muž jiného muže na končetině, za což ho již před soudem odškodnil, a odetnou-li mu ji pak úplně, nemůže za to žádat žádnou vyšší sumu než své odškodnění.

Der son enentw'tit vor dê uať nicht· wen he gesťbt· was he vngerichtis hat getan Der uať mag den sô eins usnemê ab he um vngerichte beclait wirt di wile he vô im vngesundirt is· also das he swere uf dê heiligê das ď son ď tat vnschuldig sie· wirt ab' beide vať vñ svn beclait vm eine tat da enmag he en nicht abegenemê· he enhabe sich selbe alrest entredet·

XVIII·

D - Syn není zodpovědný za otce, jenž spáchal zločin a zemřel. D - Bude-li syn obžalován pro zločin, může jej otec, pakliže nežije odděleně od něj, projednou osvobodit tím, že odpřísáhne na svátost, že syn čin nespáchal. Budou-li však oba, otec i syn, žalováni pro stejný čin, pak jej osvobodit nemůže, dokud se nejprve sám neočistí.

Man ensal nicht vindê zu rechte wo mâ ub' einê richtê sulle he ensi alrest vorwndê alse verre das mâ ub' en richtê sulle· Mâ ensal och nich vîdê zu rechte wo mâ ein gut oď eine gew'des gutis gezugê sulle· ym ensi alrest ď geczug irteilt·

XIX·

M - Člověk by neměl nacházet rozsudek, jak nad někým soudit, pokud se důkladně nepřesvědčí, že by se nad ním mělo soudit. Člověk by také neměl nacházet právo, jestliže by se měl dokazovat majetek či ručení majetku - nechť je mu nařízeno předložit důkaz.

Der uať mag wol ď sô sundñ vô im vor gerichte mt iclichê sime gute das ď sô annamê wil wi cline is si· Der here mus och wol usnemê eins sinen eigenen mâ swen he vorteilt is ab hes gewerê tar uf den heiligê das he sin ingeborn eigen si·

XX·

D - Otec může vyloučit syna ze soudu o majetek, který syn chce získat, jakkoli je malý. D - Pán smí též osvobodit svého vlastního člověka, pokud je odsouzen, pakliže se tento odváží přísahat na svátost, že je od narození jeho vlastní,

 

30v

     

31r

31r

vñ das he ď tat vnschuldig si· da mite he beclait is· so blibt ień rechtelos nñ erlos·

 

a že se čin, pro který je žalován, nespáchal. Tak zůstane žalobce bez práva a beze cti.

Bruďe vñ swesťe nemê irs vngeczweitê bruďe vñ swestere erbe vor den bruď vñ vor di swesť di geczweit von uať vñ von muť sin· Vngezweite brudir kint sint ouch gliche na deme geczweitê bruďe an deme erbe czu nemene· Uol w'gelt vñ volle buse sal habê iclich mâ alleine darbe he eczliches glides· di wile he vor gerichte sine lemde nicht bewiset· so das he da vormuûdeê mite gewinne· odir is im vorgoldê werde·

XX·

B - Bratr a sestra berou dědictví svého pokrevního bratra a sestru před bratrem a sestrou, kteří jsou po otci nebo matce dvojí krve. V - Děti pokrevných bratrů jsou také při braní dědictví rovny bratrům dvojí krve. U - Plný vergeld a plné odškodnění by měl mít každý, byť mu schází některý úd, pokud u svého zchromení před soudem neprokáže, že získal opatrovníka nebo že byl finančně odškodněn.

Der czinsmâ w' he si· he erbt sin gebu uf sinê erbê uf zinsgute· is ensi dêne ein mâ vô ritters art,· der is sinê wibe czu morgêgabe hab gegebê· wirt is och ledig eime h'rê he nimt das gebu mit samt dê lene· ď mâ enhabe wip der hes czu morgêgabe hab gegebê· Hat och ein wip ein lipgedîge an eigê oď an lene· was si gebues dar uffe hat wen si sťbit das enerbit si nich an irê neestê mage· is nimt ď deme ir gut ledig wirt· wê ein iclich mâ mus wol sin gebu bessern vñ ergern uf sime lene wiď sins h'rê willê· also mus die vrouwe ouch wol uf irme lipgedinge· Hat ouch ein mâ einê son ď sin lenerbe is· vñ nich sin erbe noch lâtrechte ď beheldit doch sins vať gebu uf sime lene mt mereme rechte dêne ď· der sin erbe is noch lâtrechte· Liet och ein h're ein gut einê mâne ane vnďscheit· was da gebues uffe is das is des mânes allis mit dê gute als is des h'rê was he endîge is dêne us·

XXI·

D - Kdo je nájemcem, ten odkazuje své stavení svým dědicům na nájemném statku, pakliže není mužem rytířského stavu, který jej dal své manželce jako jitřní dar. Bude-li svobodným pánem, bere toto stavení spolu s lénem, tj. má-li manželku, které ho dal jako jitřní dar. H - Když zemře vdaná paní mající doživotní věno na pozemky či léno, jakákoliv stavení na nich má, zdědí ho nikoliv její nejbližší příbuzní - bere ho ten, komu se statek uvolní. Každý může na svém lénu vylepšovat či pohoršovat svá stavení proti vůli svého pána. Také žena toto smí v rámci svého doživotního věna. H - Má-li však muž jen jednoho syna, který je jeho lenním dědicem a nikoliv dědicem podle zemského práva, potom dostane stavení svého otce na jeho lénu větším právem než ten, kdo je jeho dědicem dle zemského práva. L - Dá-li pán muži statek bez závazků, náleží onomu muži spolu se statkem i všechna stavení, která se na něm nacházejí, jakoby náležela pánovi, pokud si to tak vyjednal.

Was so ein mâ kegê dem richťe gezugê sal

XXII·

W - Na to, co by měl muž svědčit proti rychtáři,



literatura:

Handwörterbuch der Deutschen Rechtsgeschichte, hg. von Adalbert Erler und Ekkehard Kaufmann, II. Band: Haustür bis Lippe, W.Bungenstock, Berlin, 1978

Lehnrecht und Staatsgewalt. Untersuchungen zur mittelalterlichen Verfassungsgeschichte, H.Mitteis, Darmstadt, 1974

Kulturní obraz českých měst, Zikmund Winter, Praha, Matice česká, 1892

Ottův slovník naučný, 1890, webová verze



Roman von Müschwerk
21.3.2011